Zrezlá sláva
Železo ve vodě může být dar i prokletí. Dárce života i silný protivník. Pojďme se podívat na to, proč. Zeptáme se rozumu i srdce. A kde jinde se ptát, než u železitých pramenů? Mezi množstvím těch známých jsme tentokrát poklekli u jedněch skoro zapomenutých.
Rozum zůstává až nevěřícně stát, jak se může něco takového přihodit? Jak je možné, že jsme na tolik zapomněli? I na toto zajímavé místo v Ledcích nedaleko města Slaný. Oči se naplňují slzami nad nevyužívanou léčivou silou zdejších železitých pramenů a zašlou krásou bývalých lázní Šternberk. Podle archeologických nálezů byla léčivá síla zdejších pramenů známa již v době bronzové. Největší rozmach lázní nastal ve druhé polovině 19. století. Byly zde postaveny vily pro ubytování lázeňských hostů, kůry se podávaly v „Zámečku“ pod lékařským dohledem. Léčba spočívala v minerálních koupelích a pití vody z několika přírodních pramenů. Procházky okolo jezírka a po hrázích rybníka působí zklidňujícím dojmem i dnes. Lázeňskými hosty zde byli i Karel Havlíček Borovský, Josef Jungmann, Dr. Miroslav Tyrš a František Palacký. Lázně zanikly už před první světovou válkou a dnes je tu malý dětský domov. Jen zanedbaný park a pramenné altá – ny připomínají zašlou slávu. Avšak velmi silné a účinné vodní zdroje jsou tu stále. A tak nejenom ti, kteří trpí nedostatkem železa, ale i všichni ostatní, zde naleznou zemskou samoobsluhu s dostatečnou zásobou tohoto běžného, ale přesto výjimečného kovu. Netřeba zde platit „zlatem“, ani koukat na otevírací dobu. Tomu, kdo přichází s láskou, pokorou a úctou, je brána k poznání a vlastnímu léčení otevřená. Je to tak jednoduché – pokleknout a pít.
Povaha železa
Málokterý prvek je tak připravený se spojit s čímkoliv, co jen trochu chce či může. Rychlost, síla, proměna, sebezničující služba i panovačnost – takové jsou vlastnosti a princip železa. Vždy je připraveno pronikat, a je aktivní až k sebezničení. Pevnost a tvrdost železa můžete smyslně olíznout, ale nedivte se, když vám pak z rozřízlého jazyka stéká kapka krve. Železo umí zraňovat a škodit, ale stejně se bez něj neobejdeme. I v chuti krve můžete pocítit železo – krev je oživlým výsledkem spojení železa s vodou, spojením bytostných protikladů v jednotě. Směs tvrdého a měkkého, to je klíčový recept na životní sílu. Hydrochemie železa může být docela erotická, nemyslíte? Život planety Země zvolil všudypřítomné železo, aby vytvořil jeden z nejrychlejších fyziologických procesů – dýchání. Oxidačně redukčních schopností atomu železa využívá hemoglobin v červených krvinkách k transportu kyslíku i oxidu uhličitého mezi orgány. Rychlost transportu a výměny je velmi rychlá a vede k možnosti bleskového uvolňování energie při rychlém pohybu a dalších výdajích energie. Železo je pevné, tvrdé, aktivní a mocné. Dvoj, troj i šestimocné. Přes všechnu svou moc toho ale samotné s vodou moc nezmůže. Je-li voda bez rozpuštěného kyslíku, železo si neškrtne. Vodík si v molekulách vody své kyslíkové atomy pevně drží a udržuje chtivé železo pěkně na distanc. Ale ve chvíli, kdy se v dosahu vášnivého železa objeví volný kyslík, nebo chtivé mikroorganizmy, začnou se dít věci.
[hidepost=0][/hidepost]