Zdraví ze železa? aneb kovy kolem nás

Dá se v dnešní době ještě vůbec o někom říci, že má zdraví ze železa? Velké procento dětí trpí nemocemi, které už jsou v dnešní době bohužel označovány za běžné – dýchacími katary a bronchitidami, atopickým ekzémem, astmatem, alergie se může projevit v kterémkoli věku. O kom se dnes vůbec dá říci, že má zdraví ze železa? A když půjdeme opravdu po původu tohoto slovního spojení, můžeme se zeptat – jak je to s kovy a našim zdravím? V jaké míře nám kovy kolem nás škodí a v jaké mohou prospět? Začněme dnes opravdu železem, postupně se budeme zabývat negativními i pozitivními vlivy dalších prvků.

Funkce
Železo je po hliníku druhý nejrozšířenější kov na zemi. Minerály železa se v přírodě vyskytují bohatě a železo se z nich získává redukcí ve vysoké peci. V těle dospělého člověka je asi 4–5 gramů železa, což by – pro názornější představu – fakticky stačilo zhruba na výrobu jednoho menšího hřebíku. Ale i přes toto malé množství je jeho význam v organismu zásadní. Cca dvě třetiny z celkového množství jsou obsaženy v hemoglobinu – krevním barvivu, na jehož tvorbě má železo podíl. Umožňuje přenos kyslíku z plic k dalším orgánům, podílí se na funkci nervové soustavy, štítné žlázy, mozkových funkcích a obranyschopnosti organismu. Vykazuje katalytické působení, čili urychluje chemické reakce.

[hidepost=0][/hidepost]