Léčivá houba šiitake houževnatec jedlý
Japonský název houby pochází ze slov šii (druh kaštanovníku) a take (obecné pojmenování houby). Plodnice šiitake mají hnědý klobouk s červenohnědým nádechem o průměru 5–12 cm. Pokožka klobouku bývá často šupinatá. Dužnina je pevná, bílá, s příjemnou houbovou a nasládlou chutí a příchutí ředkve. Podle vzhledu plodnic tuto houbu rozdělujeme na 2 základní typy. První typ „donko“ má silnější dužninu. Druhý typ „koshin“ má klobouk se slabší dužninou a méně rozpraskaným povrchem.
Šiitake je po hlívě a žampiónu nejrozšířenější pěstovanou houbou na světě. Původně pochází z Japonska, Číny a z jiných asijských zemí s mírným klimatem. U nás se v přírodě nikdy nevyskytovala, ale při umělém pěstování na klátech podhoubí přežívá i naši zimu. V Číně se pěstovala primitivním způsobem již před několika tisíci lety na dlouhých špalcích dřeva o menším průměru (klátech). V současné době houbu pěstují intenzivně na sterilizované směsi pilin z tvrdého dřeva obohacených otrubami či šrotem obilovin.
Šiitake byla jednou z hub nejužívanějších starověkými lékaři na císařských dvorech Číny a Japonska. Zmínka o ní se objevila v Materii medice již v roce 1309. Svými schopnostmi byla zařazena mezi houby „ zvyšující celkovou energii organismu a používané při nachlazení a pro odčervení“. V minulosti se stejně jako nyní užívala k posílení imunitních funkcí od nachlazení po nádorová onemocnění, při slabosti a vyčerpání, k podpoře energie, činnosti jater a ledvin, při slabém oběhu krve a ke snížení vysokého krevního tlaku. Doporučovala se jako tonikum. Osvědčila se při léčbě osob vyššího věku trpících artrózou, poruchami metabolismu tuku a kyseliny močové, steatózou (ztučněním jater), rakovinou.
Proti cholesterolu, virům a vráskám
Vzhledem k obsahovým látkám je šiitake považována za funkční potravinu. Obsahuje nenasycené mastné kyseliny, všech 8 esenciálních aminokyselin dokonce v lepším poměru než je tomu u mléka, sójových bobů, masa nebo vajec. Z celkového obsahu sušiny plodnic tvoří minerální látky až 2,6–6,5 %, z nich nejvyšší podíl činí vápník, fosfor, železo, draslík, zinek a sodík. Z vitamínů skupiny B jsou zastoupeny thiamin, riboflavin, niacin , B12 a kyselina pantotenová, dále pak vitamín A a D.
Z léčivých látek houba obsahuje především: glukan – lentinan, který je obsažen v buněčných stěnách plodnic, v podhoubí dále látku LEM, alkaloid eritadenin a mnoho dalších léčivých složek – jako léčivý polysacharid KS-2 a vodou rozpustné ligniny.
[hidepost=0][/hidepost]