Pohyb je život – nový seriál o pohybovém aparátu
Vážení čtenáři, Regena pro vás připravila nový seriál. Bude se zabývat onemocněním pohybového aparátu a možnostmi jeho léčby. Od určitého věku zaznamenáváme stále častější bolesti zad, kyčlí, ramen, páteře. Některé mají původ v nesprávných životních návycích, jiné jsou dané geneticky, nebo přirozeným degenerativním procesem. Pohybový aparát člověka je soustava tvořená kostrou a příčně pruhovaným kosterním svalstvem. Kosti spolu nejsou pevně spojeny, protože jinak bychom nebyli schopni žádného pohybu. Ten nám umožňují pohyblivé spoje kostí, čili klouby. Pomocí svalů pak dokážeme rozpohybovat až 180 různých kloubních spojení. S tímto vybavením se rodíme, ale je třeba si uvědomit, že pohybový aparát si nejen zaslouží, ale hlavně potřebuje péči. Zbytečně čekat, až si klouby o péči začnou říkat samy, se nevyplácí. Prevence je možná a důležitá. Rozhodně mezi ni patří pohyb, správná strava a případně potravinové doplňky. Artróza je jednou z nejčastějších nemocí pohybového aparátu, seriál s ní tedy začínáme. Postupně se budeme jednotlivě věnovat všem částem pohybového aparátu.
ARTRÓZA
Artróza, nesprávně lidově označovaná jako revma, je onemocnění postihující v dnešní době různou měrou rozsáhlou skupinu obyvatelstva. Výskyt a závažnost tohoto onemocnění stoupá s věkem, nejčastěji se objevuje u lidí nad 50 let. Stále častěji však postihuje i jedince nižšího věku. Často se v této spojitosti hovoří o civilizačním onemocnění. Nárůst je dán jednak nesprávným životním stylem vyznačujícím se nedostatkem pohybu, stravou a s tím nezřídka spojenou obezitou, i neustále se prodlužujícím věkem lidstva a tím i dobou, po kterou jsou klouby zatěžovány.
Jedná se o degenerativní onemocnění kloubů nejrůznější lokalizace: od nejčastěji postižených hlavně nosných kloubů jako jsou kyčle, kolena a hlezenné klouby. Toto onemocnění však můžeme pozorovat i na kloubech horních končetin, jako jsou rameno, loket, tak i u drobných kloubů ruky, prstů, kde zejména často postihuje kloub zápěstní kosti palce tzv. rhizartróza. V neposlední řadě se artróza nevyhýbá ani axiálnímu skeletu – páteři, kde postihuje jednotlivé meziobratlové skloubení, anebo klouby, které často ani nejsou pacienty v pravém slova smyslu vnímány jako klouby – například spojení mezi klíční kostí a lopatkou. V těchto případech obtíže často napodobují jako bolesti vycházející z ramenního kloubu.
Bezprostřední příčiny vzniku artrózy jsou růz – né, proto za základní považujeme rozdělení na:
1. Primární /idiopatickou/ artrózu – kde jednoznačně nelze určit příčinu vzniku, a kde jako pravděpodobná příčina je uvažována jednak určitá nedostatečnost – insuficience chrupav – ky odolávat zátěži, a tudíž dochází k jejímu opotřebení. Dalším faktorem často uváděným v této souvislosti bývá přetížení, zejména patr – né u některých sportovců či profesí, kde určitou roli hrají tzv.mikrotraumata, vznikající zejména při tvrdých otřesech například při do skocích, nebo charakteristické pro postižení ruky při práci s pneumatickými kladivy apod.
2. Sekundární artróza – vznikající na podkladě jiného známého a definovatelného procesu. Zde mezi nejčastější příčiny můžeme zařadit:
– Postraumatické artrózy, vzniklé na podkladě úrazu, zejména nitrokloubní zlomeniny destruující kloubní plochu,
– postinfekční – kde dochází k poškození kloubní chrupavky následkem zánětu v kloubu,
– v souvislosti s revmatoidním onemocněním, – a v neposlední řadě u kloubů, jejichž vývoj je vrozeně chybný, a tudíž ani jejich mechanické vlastnosti neodpovídají požadovanému zatížení. Toto je časté zejména v případě kyčelních kloubů, které bývají postiženy tzv. vrozenou kyčelní dysplázií
– vlivem úplně nedostatečného krytí hlavice kosti stehenní dochází k zatížení pouze části kloubní plochy, a tím i k jejímu rychlejšímu opotřebení. Dalším příkladem je porucha osy kolenního kloubu, kde nerovnoměrné zatížení zevní či vnitřní strany kloubu vede k přetížení jednoho kompartmentu a tím k jeho poškození.
[hidepost=0][/hidepost]