Záhady z křesťanské minutolosti

Existují tři artefakty, pro jejichž vznik nemáme vědecké vysvětlení: Turínské plátno, Obraz svaté tváře v Manopellu a Tilma Panny Marie Guadalupské.

Turínské plátno čtenáři Nové Regeny již znají. Co jsou však další jmenované artefakty, ví mnohem méně lidí.

Obraz svaté tváře v Manopellu – jedná se o velejemný závoj, na kterém je zobrazena svatá Tvář. Obraz má rozměry 17 × 24 cm a představuje Kristovu tvář.

Tento obraz má zcela záhadné vlastnosti, které vyvolávají bezradnost u všech, kdo ho mohli dosud zkoumat. Není ani namalovaný, ani utkaný, což potvrdila i mikroskopická vyšetření. Ani na vláknech, ani mezi nimi není možné objevit sebemenší stopu barevné látky, a to ani při extrémním zvětšení nebo při testu s pomocí UV záření, ani jinými výzkumnými metodami. Neexistuje žádná materiálně sdělitelná barevná látka, která by mohla vznik obrazu vysvětlit. Celý závoj je jakoby mlžný opar, a přece podává zcela zřetelný obraz mužské tváře. Máme zde co do činění s barvami bez jakéhokoliv přechodu. Barvy se střídají zcela bez jakéhokoliv odstupňování tmavého a světlého tónu, stejně tak stojí vedle sebe jednotlivé barvy. Nikde není možno zjistit jakýkoliv tah štětcem. I kdyby se barvy nanášely co nejjemnějším štětcem, musely by tyto tahy být nějak patrné a byly by viditelné jak na vláknech osnovy, tak na příčných vláknech. Nic takového na obraze není.

Je obraz utkaný? Pak by musela být jednotlivá vlákna předem nabarvena barvami bez přechodu a tónového odstupňování. To je však zcela nemyslitelné. Ale je tu ještě něco fantastičtějšího. Obraz se nachází pouze na vláknech osnovy. Je velkou záhadou, jak tento obraz mohl vzniknout: zcela bez gradací postupující barevný řetězec je zachycený pouze na vláknech osnovy a nikoliv na příčných vláknech, bez materiálu, který by byl nositelem zabarvení. Vědci ani netuší, jak samotný materiál, jemný jako pavučina a přesto pevný, mohl vůbec vzniknout.

Navíc je obraz naprosto průhledný… Absolutní průhlednost závoje je ve všech částech stejná, všechna vlákna si zachovávají průhlednost jako u skla.

Proti materiálním barvám obrazu mluví také okolnost, že nikde na vláknech nelze pozorovat kapilární vzlínání. Kdyby vlákna do sebe nasála barvu, obraz by nezůstal průzračný.

Další ohromující skutečností je oboustranný obraz. Barevný obraz je možné vidět stejně na líci i na rubu závoje, tak je jemný a průzračný. Dodnes se vlastně neví, která strana obrazu je líc a která rub. Obraz mužské tváře je zcela identický až na to, že jednou je orientován napravo a jednou nalevo. Kdyby byl obraz namalován, musel by vykazovat určitý barevný rozdíl. Obraz byl extrémně zvětšen a nezjistil se sebemenší rozdíl, ani odchylka.

Když byla rouška z Manopella osvětlena ultrafialovým světlem, obraz zcela zmizel a vlákna zůstala bílá. Podobně se materiál chová, je-li za ním lampa nebo okno. Obraz zmizí a vidíme pouze bílý jemný závoj.

Již před rokem 1978 provedli vědci experiment a ozářili obraz tzv. Woodovým světlem. Je to filtrované UV světlo vyvolávající fluorescenci, která umožňuje rozlišit čistě přirozené a umělé substance. Pokud světlo svítilo na rám, vyvolalo intenzivní barvu a světelnou sílu, ale závoj reagoval, jako by šlo o absolutní prázdnotu.

Žádnému umělci se nepodařilo obraz imitovat. Předně nebylo vůbec možné vyrobit stejně jemný materiál, ani se žádnými známými barvami nedalo na kopii dosáhnout podobného výsledku jako na originálu.

Umělci ani moderní vědci dodnes nenašli pro vznik obrazu žádné vysvětlení a církev o něm nevyslovila žádný oficiální soud.

Bylo také zjištěno, že tvář ze závoje z Manopella lze srovnat s tváří na Turínském plátně – obě tváře si odpovídají do nejmenších podrobností. Rozdíl je jen v tom, že na obrazu z Manopella nejsou vidět žádné rány na čele ani krvácení, ale na stejných místech jako na plátně je možné zjistit krevní sraženiny. Tato okolnost přivádí badatele k názoru, že obraz představuje Kristovu tvář v okamžiku zmrtvýchvstání, jako to dokazuje sestra Blandina Paschalis z řádu trapistů: „Rysy obličeje jsou extrémně jemné, světlé a transparentní tak, jak si představujeme oslavené Ježíšovo tělo.“

[hidepost=0][/hidepost]