Souvisí žaludeční trávicí kyselina s obranyschopností?

Je to již 20 let, kdy u mě došlo k prvnímu příznaku pálení žáhy. Při oznámení tohoto problému mi tehdy ještě dětská obvodní lékařka nevěřila a žádala mě o vzorek. Nechal jsem to být a řešil tento problém běžným způsobem – mlékem, sýrem, následně pak Anacidem i jedlou sodou. Pálení žáhy se průběžně zhoršovalo do mých 32 let. Za tuto dobu „praxe“ jsem byl schopen již předem odhadnout, kdy mi jaká potravina způsobí či zhorší pálení žáhy. Záleželo na kvalitě potraviny, zejména na obsahu konzervantů, umělých barviv, umělých sladidel a dalších nežádoucích látek, jako jsou například zbytky z postřiků či plísně – tedy záleželo na obsahu látek, abnormálně zatěžující trávení. Musím poznamenat, že v této chemickopotravinové době je celkem umění nalézt potravinu, nepříliš zatěžující trávení.

Je to jinak, než se tvrdí
Jistě si říkáte – to je pěkný nesmysl. Pálení žáhy je přece jasný přebytek trávicích kyselin. Bohužel musím konstatovat, že je to velký omyl. V naprosté většině případů, kdy se vyskytuje pálení žáhy, se také vyskytuje v žaludku nežádoucí Helicobacter pylori, deformující reflux (místo mezi jícnem a žaludkem). Tato bakterie nesnáší klasickou trávicí kyselinu a proto nemůže být v tomto případě v žaludku „ta pravá“ trávicí kyselina chlorovodíková. Kyselina vyskytující se při pálení žáhy tedy rozhodně s trávením nemá mnoho společného.

Trávicí kyselina v podobě tablet „Betaine Hydrochloride“
Při řešení nejen svých zdravotních problémů na internetu mi byl doporučen článek o trávicí kyselině a o jejím vlivu na organizmus. Po přečtení článku jsem nelenil a objednal ze zahraničí tablety „Betaine Hydrochloride“ (známý také jako „Betain HCL“ či „Hydrochloric acid“), tedy tablety uvolňující kyselinu chlorovodíkovou při styku s tekutinou (pochopitelně jde o tablety pro podporu trávení u lidí). Tablety obsahovaly kromě zmíněné látky ještě několik dalších enzymů jako jsou pepsin, bromelain a papain. Při užívání těchto tablet jsem vysledoval zlepšení trávení i kvality stolice a po několika měsících zjistil, že mě pálení žáhy přestalo téměř úplně trápit. Tyto tablety (dokonce i samotnou naředěnou kyselinu chlorovodíkovou ve stopovém množství ve vodě) vyzkoušeli i další lidé, se kterými jsem byl v kontaktu. U naprosté většiny došlo ke zlepšení trávení, lepšímu vstřebávání vitamínů, minerálů, ale i k zvýšení účinků bylinných produktů. Avšak z nějakého důvodu, který není schopen nikdo zatím vysvětlit, se ve velkém množství případů znatelné zlepšení dostavilo ne při prvním, ale až při dalším užití.

Zlepšení nejen trávení
Účinkem tablet Betainu HCL jsme byli opravdu překvapeni. Působí velice dobře i při bolestech hlavy, rychle také odstraňuje škytavku. Nečekali jsme tak univerzální použití těchto tablet a dospěli jsme k názoru, že dostatek trávicí kyseliny může být zásadním předpokladem pro obranyschopnost a tedy i pro celkové zdraví.

Vitamín C – dále užívat, či nahradit?
Nejbližším bratrem trávicí kyseliny chlorovodíkové je bezpochyby vitamín C (kyselina l-askorbová, E300). Ovšem aby bylo dosaženo podobného účinku syntetického vitamínu C jako u kyseliny chlorovodíkové, je potřeba užít mnohonásobně většího množství, běžně uváděného za téměř nebezpečné – kolem 10 gramů i více, ale i přesto nebylo dosaženo všech pozitivních účinků, jako při doplnění trávicí kyseliny z tablet či roztoku. Tento fakt nás velice překvapil. Také obyčejná čerstvá citrónová šťáva má lepší účinek než podobné množství syntetického vitamínu C. I při požití čerstvé citrónové šťávy naředěné ve vodě dojde v případě pálení žáhy ke zlepšení, avšak při užití podobného množství syntetického vitamínu C nikoliv, přičemž u naředěné syntetické kyseliny citrónové naopak dojde ke zhoršení. Z tohoto důvodu je možné usoudit, že syntetická kyselina citrónová, často přidávaná do nápojů, není pro trávení prospěšná, spíše naopak. Obsahuje snad pravá citrónová šťáva kromě vitamí – nu C a kyseliny citrónové ještě i nezanedbatelné množství kyseliny chlorovodíkové? Pokud pravá citrónová šťáva obsahuje tuto kyselinu, pak je potřeba míchat citrónovou šťávu nekovovým předmětem a pouze se studenou či vlažnou vodou (popř. v čaji apod.), aby nedošlo ke zničení této kyseliny. Při vyšších teplotách kyselina chlorovodíková vyprchá a při kontaktu s kovem reaguje. Běžně se setkáváme s tvrzením, že citrón jako takový obsahuje velice malé množství vitamínu C. Má to být snad důvod, proč nemáme užívat čerstvou citrónovou šťávu a radši užívat tablety či kapsle se syntetickým vitamínem C?

[hidepost=0][/hidepost]