Jidášovo ucho boltcovitka a její léčivé vlastnosti

Milovníkům čínské kuchyně nebude Jidášovo ucho neznámou ingrediencí. Černá, gelovitá, křupavá houba se přidává nejčastěji do salátů, polévek a rizota.

Má také prokazatelné léčivé účinky. U nás ji čerstvou nekoupíte. Kdo však chce obohatit svůj jídelníček a prospět zdraví, může vyrazit „na lov“ do bezového křoví a přinést si houbu k přímé spotřebě či dalšímu pěstění. Hnědé či červenohnědé plodnice ucha Jidášova nalézáme na odumřelých větvích keřů při okraji obcí a smetišť. Plodnice není rozlišena na klobouk a třeň, má boltcovitý, různě zprohýbaný tvar. Dorůstá velikosti 3–10 cm, je částečně průsvitná, světle nebo sytě hnědá, někdy až fialově načernalá. Houbě se dobře daří v mírném klimatickém pásmu. U nás roste v letním a podzimním období na uschlých větvích nebo pařezech bezu černého. Zvláštní jméno dostala houba podle stromu (údajně olše), na kterém se oběsil Jidáš. Houba připomínající ucho získala také české jméno – boltcovitka Příbuzné ucho sametové roste především v tropických oblastech. Podobá se předchozímu druhu, je však mnohem výrazněji ochlupené, má větší plodnice a vyšší nároky na teploty v průběhu vývoje plodnic.
Jak si ucho pěstovat
Ucho Jidášovo pěstujeme na dřevu listnatých stromů podobně jako ostatní druhy dřevních hub (hlíva, šiitake). Pro zájemce, kteří nechtějí projít složitý proces shánění sadby, očkování a sledování prorůstání houby, mohu doporučit jiný jednoduchý postup.

Zajděte do hustého porostu bezu černého, nejlépe po období dešťů, a vyberte starší větve, na kterých ucho roste. Větve si přineste domů. Stačí je často zavlažovat a houbu můžete sklízet hned.

[hidepost=0][/hidepost]