Léčivá síla drahých kamenů – Safír

SAFÍR – modrý minerál safír je jednou z několika barevných variet obecného korundu – přírodního oxidu hlinitého (Al2O3). Název pochází z řečtiny (sapheiros) a znamená v překladu modrý kámen. Z léčebného hlediska se používá hlavně při kožních problémech, nemocech kostí a kloubů, působí proti vysokému tlaku, napravuje činnost štítné žlázy, ale pomáhá také při neurozách a nespavosti, zlepšuje paměť a koncentraci.

Korund krystaluje v trigonální soustavě a nejčastěji ho nalézáme v krystalech tabulkovitých, vřetenovitých či sloupečkovitých. Ovšem běžněji se vyskytuje pouze jako zrna či valouny. Tvrdost je u korundu druhá nejvyšší, tedy stupeň 9 Mohsovy stupnice tvrdosti. Barva bývá nejčastěji šedá až modrošedá.

Modré variety s přechody až k zeleným tónům nazýváme safíry, sytě červené rubíny, bezbarvé či nažloutlé leukosafíry, oranžové až skořicově nahnědlé padparadže. Samotné safíry mohou být světle modré až sytě modré, někdy téměř černé. Mimo tyto modré drahokamové variety známe ještě žluté safíry, růžové až nafialovělé (tzv. pink safíry) a safíry s alexandritovým efektem (v přírodním světle modré, v umělém růžovofialové). Mezi hostitelské horniny patří jak vyvřeliny (často pegmatity), metamorfity, ale nejčastěji sedimenty (vzhledem k velké tvrdosti a odolnosti korundů vůči transportu během zvětrávání původních hornin a následnému ukládání do vrstev sedimentů).

Safírová naleziště
Z českých nalezišť vyniká jistě pověstná Jizerská louka a její Safírový potok. První dochované historické zprávy o zdejší těžbě safírů pocházejí již z roku 1588. V současné době je místo chráněno a sběr zakázán, ale nacházely se tu safíry drahokamové kvality a velmi pěkného zbarvení často dosahující po vybroušení i centimetrové velikosti. Ostatní české výskyty lze nazývat spíše jako výskyty obecných korundů či modře zbarvených korundů.

Častější nálezy jsou především na jihu Čech nebo na Českomoravské vysočině (např. Mysliboř, Kostelní Myslová, Dolní Bory). Nacházejí se zde nejčastěji jako nepravidelné nedokonalé krystaly či spíše zrna zarostlá v andaluzitu. Výjimečnou lokalitou z domácího pohledu je jistě pegmatit z Pokojovic na Třebíčsku, kde byly nalezeny tlustě sloupcovité, vřetenovité nebo tabulovité krystaly zarostlé přímo v pegmatitu. Krystaly dosahovaly šíře přes 5 cm a délky až k 10 cm.

Ze zahraničních nalezišť známe mnoho bohatých, často starodávných lokalit. Zřejmě nejčastěji v literatuře zmiňované historické kameny pocházejí především z Indie (oblast kolem Ratnapury). Bohatá a stále ještě aktivní jsou naleziště na ostrově Srí Lanka. Ve zdejších rozsáhlých rozsypových polích se těží safíry modré, ale i žluté, růžové či fialkové, jež se na jiných místech na světě vyskytují jen velmi zřídka. Další bohatá ložiska má Austrálie, často i s nadprůměrně velkými kameny. Zdejší safíry ale mnohdy vynikají příliš sytě zbarvenými tóny (až téměř černými) nebo výrazněji do zelených tónů zbarvenými kameny. Takto zbarvené safíry ovšem na trhu nedosahují přílišné obliby. Mimo tato velmi bohatá ložiska je nutné ještě zmínit Barmu, Thajsko, Laos, Vietnam, Kambodžu, USA, Tanzánii, Zimbabwe, Brazílii či Keňu. V Rusku na Urale v oblasti Ilmenského pohoří se nacházejí jako zajímavost velké tabulkovité krystaly korundu o plošném průměru až 10 cm, často seskupené ve vějířovité agregáty velké estetické hodnoty.

[hidepost=0]
Mystická síla safíru
Jako historicky dlouho známý drahý kámen nacházíme safír v mnoha dobových artefaktech a špercích, jež mnohdy vynikají velkou mystickou silou. Tyto předměty nesmírné historické hodnoty obsahují v některých případech jedny z největších známých broušených safírů. Tak máme ve Svatováclavské koruně uložené na Pražském hradě vsazeno 19 velkých safírů a v žezle 4 velké kameny. V moskevském Diamantovém fondu uchovávají insignie Kateřiny II. z roku 1762 s velkými safíry nebo kámen o váze přes 258 karátů. Velké safí – ry jsou vsazeny i v koruně britské – např. Steward (2,8 × 2,5 cm) nebo safír Sv. Edwarda. Pověstný velký safír Hvězda Indie je uchováván v Přírodovědeckém muzeu v New Yorku. Z dalších významných historických šperků je známý také pohřební prsten císaře Rudolfa II.

K safíru se váže také mnoho legend a dochovaných zpráv významných mystiků či léčitelů. Např. podle legendy je i Svatý Grál položen v chrámu na safírovém oltáři. Podle Sv. Hildegardy z Bingenu je safír pokladnicí moudrosti. Svatý Hieronymus mu připisuje schopnost zmírňovat hněv Boží. Albertus Magnus mu připisuje moc přinášet mír a svornost. Podle křižovnické řehole je safír symbolem kamene mudrců. Také v náprsníku nejvyššího velekněze jeruzalémského chrámu je safír zasazen, a to jako prostřední kámen ve druhé řadě a v základech nebeského Jeruzaléma je druhým kamenem. Podle papeže Innocenta III. se měly papežské prsteny do budoucna zhotovovat se safíry, ale ve skutečnosti se prosadil více ametyst.

Léčí kosti, kůži i ledviny, zlepšuje paměť a pomáhá nalézt lásku, pravdu a přátelství
Pokud jde o energetické schopnosti safíru v léčitelství, jeho hlavní pole působnosti je při podpo ře léčení kostí, kloubů, bolestem v krční oblas – ti a kožním problémům (např. proti kopřivce, lupénce apod.). Dále působí proti vysokému krevnímu tlaku, zánětům a snižuje horečky. Z tělesných orgánů má pozitivní vliv na ledviny, močovou trubici a plíce. Příznivě ovlivňuje také stav zraku a omezuje diabetes. Správně napravuje činnost štítné žlázy a endokrinní systém. Čistí krev, pomáhá při odstraňování koktavosti a potlačuje projevy epilepsie. Je doporučován i při různých nervových onemocněních, na zjemnění jejich projevů. Je třeba upozornit, že na rozdíl od svého příbuzného – rubínu je safír energeticky silnější.

Z psychologického pohledu bývá safír doporučován při neurózách, proti nespavosti, nočním můrám, nepříčetnosti, blouznění i na zlepšení vnitřního soustředění a koncentrace. Zlepšuje paměť a schopnost rozlišovat podstatné od nepodstatného. Jeho nošení pomáhá nalézt lásku k pravdě a schopnost nalézt lásku a přátelství. Safír také chrání před pomluvami, dává nositeli schopnost být pravdomluvný a nalézt svou cestu k moudrosti. Zlepšuje motivaci stále se něco učit, umět se soustředit – proto je velmi vhodným meditačním kamenem. Je doporučován i při problémech v práci – pomáhá vidět lepší perspektivy a udržet si práci. Přináší do mysli klid a jistotu. V Indii věří, že safír přináší nositeli obveselení duše a vede ke zbožnosti. Je vhodným kamenem pro všechny váhavce, neboť nás navádí k řešení všeho, co dlouhodobě odkládáme.

Jako talisman bývá safír doporučován učitelům a psychologům. Pomáhá především silným lidem, těm, co dokáží vést masy. Ve zkratce bývá nazýván talismanem víry, naděje a lásky. Z astrologického pohledu představuje kámen Saturn stojící v Raku a Lunu nacházející se v harmonickém aspektu k němu.

Safír obsahuje sílu planet Jupiteru, Saturnu a Venuše. Léčí velmi dobře všechny čakry, ale nejúspěšnější je na 5. a 6. čakře. Z astrologických znamení je přiřazován Střelci, Raku, Rybám a Váhám. Doporučuje se nabíjet jej na Slunci.

[/hidepost]