Usnete, než se napočítá do tří, nebo až ve tři ráno?

Byla jednou jedna indiánská matka, jejíž dítě nechtělo spát, neboť se bálo zlých snů. Indiáni neznali bróm ani odvar z makovic (pokud znali, nic takového nelili do dětí), a tak indiánská matka musela – stejně jako matky dětí na celé světě – improvizovat. Ze spletených nitek a peříček sestavila plašič zlých snů. Zlé sny se zamotají do slepených nitek, zatímco sny hodné, příjemné a dobré sklouznou po peříčkách přímo do hlavy. Plašič zlých snů přežil do dnešních dnů – věší se na okno nebo nad postel. Prý pomáhá nejen dětem…

Vědci vlastně dosud nevědí, proč lidé spí. Jisté ovšem je, že se ve spánku, přirozeném stavu opačném bdělosti, organismus regeneruje. Ukládají se paměťové stopy, dochází k produkci hormonů, například růstového a melatoninu. Ten vzniká ze serotoninu, tvoří se v epifýze a jeho produkci ovlivňuje světlo (za tmy je sekrece minimální). Spánek osvěžuje mysl, obnovuje imunitní systém, regeneruje buňky. ,,Skutečně zdravý spánek je tak kvalitní, že se po probuzení cítíme odpočatí a jsme připraveni na běžné životní nároky“, říká MUDr. Viktorie Bubelínová, specialistka pražské Fakultní nemocnice Motol na problémy se spánkem. Spánek je důležitý pro myšlenkové procesy, které umožňují rozpoznávat, učit se a pamatovat si. Je-li ovšem momentálně nedostatek něčeho, pak právě zdravého spánku.Nedá se sehnat, koupit, není k mání ani na leasing.

Může za to žárovka
Zatímco ještě v roce 1910 dospělí lidé spávali zhruba 9 hodin denně, v r. 1996 už jen 7 1/2 hodiny, lidé pracující ve směnných provozech dokonce jen 5 hodin. Společnost prostě během století přivykla spánku kratšímu nejméně o hodinu a půl. Hlavní příčinou zůstává žárovka, tedy umělé světlo. Původně o spánku rozhodovalo střídání světla a tmy. Rytmus spánku a bdění je dán geneticky – dělení na skřivany (čilé ráno) a sovy (pracující v noci) je opravdu objektivní. Nejnovější výzkumy však ukazují, že se lze přeučit.

Tradují se příklady géniů,
kteří spávali málo hodin –
například Napoleonovi
prý stačilo 5 hodin spánku.

Současná společnost ovšem vnímá spánek jako ztrátu času, nespat je „in“: pracuje se 18 hodin denně, pak se pár hodin odpočívá v klubu (hospodě apod.), a na spánek zbývá jen krátký čas (nejlépe dvě hodiny). Škála příčin nedostatečného spánku se rozšiřuje také o workoholismus a užívání (či spíše naduživání) povzbuzujících prostředk.

Cílem lidstva je spát jako tažní ptáci: zatímco jedna polovina jejich mozku bdí, druhá spí.

Od náhodné poruchy k chronicitě
Potřeba spánku je přísně individuální: běžně se pohybuje mezi 6–8 hodinami, leckomu stačí méně a někdo se naopak prospí ke svěžesti teprve za 10–12 hodin. Různými poruchami spánku u nás trpí na 35 % dospělých, častěji ženy a starší lidé. S krátkodobou nespavostí se setká na 95 % dospělých: trvá pouze několik dnů, maximálně tři týdny. Nejčastějšími příčinami jsou stres, pracovní problémy, rodinné konflikty, fyzické obtíže (zejména bolest!), změny nálady, narušení režimu dne i spánku (spánek během dne, pracovní směny, dálkové lety s posunem časových pásem), u žen hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu, změny vnějších podmínek spánku (hluk, světlo, horko, cizí prostředí), popsány jsou i problémy se spánkem v závislosti na fázi měsíce (úplněk). Objevuje-li se nespavost nejméně 3x v týdnu po dobu delší než měsíc, stává se chronickou. Chronické nespavost se dělí na dva základní typy: primární (u jedince zcela zdravého) a sekundární ( v souvislosti s nějakým onemocněním, Skutečná příčina primární nespavosti není známa. Častější je nespavost sekundární – při bolestech, úzkosti, depresi, abstinenčních příznacích, nebo při nykturii.

Nejčastější jsou problémy s usínáním – postižený jedinec neusne do půl hodiny po ulehnutí a dospává ráno. Nepříjemné je probouzení se během spánku a předčasné probuzení například v ½ 4 ráno – jasný příklad deprese nebo cesty k ní. Ať už jde jen o jednu spánkovou poruchu nebo se řetězí, v každém případě takto trápený jedinec vstává ráno nevyspalý a neodpočatý. Odborníci popisují i další spánkové poruchy: hypersomnii (zvýšenou spavost, pokud ji nedoprovází nadměrná námaha nebo regenerace po nemoci), narkolepsii (náhlé usínání kdekoliv během dne), mikrospánek (častou příčinu silničních nehod i pracovních úrazů) a noční můry.

Problémem jsou i další poruchy spánku (např. syndrom spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou, noční děsy, náměsíčnost apod.).

[hidepost=0][/hidepost]