Nomen omen Čech

Herec, jazzový muzikant, spoluzakladatel skupiny Olympic, jedno období dokonce poslanec parlamentu ČR, autor divadelních her, knížek i obrazů. Svérázný František Ringo Čech. Tak svérázný, že jsme se dokonce výjimečně rozhodli neupravovat jeho řeč do spisovné češtiny, poněkud pak ztrácela „břink“. A tím je Ringo Čech známý především, byť to jeho diváky, čtenáře či v minulosti voliče, dělilo vždy na dva tábory, sympatizanty a odpůrce.

Pane Čechu, jak se staráte o své zdraví?
Myslím, že ať se staráte nebo nestaráte, v momentě, kdy Pánbůh řekne dost, tak pojede. Kdo nechce „Pánbůh“, může si to nahradit „biologickejma hodinama“ nebo „vesmírnou inteligencí“, ať si každej vybere. Prostě věřím tomu, že je nám určitej úsek života danej. Když vzpomenu třeba Frantu Veselého, velkého sportovce a reprezentanta, který mi říkal , ještě než umřel: „Hele, já vážím tolik, jako když mi bylo 19.“ Váhu si držel, životosprávu, nechlastal, nekouřil…a jel, kleplo ho to. Čili si myslím, že do toho nemůžete moc zasahovat. Faktem je, že jsem měl šťastnou náturu, skoro jsem nebyl nemocný.

Myslíte si, že to je vše dané?
Jste fatalista?
Ano, jsem naprostej fatalista. Moje děti trpěj alergiema, já jsem neměl nic. Mohl jsem sežrat kulový a nic se mi nestalo. Byl jsem odolnej. Jedinou nemoc, kterou jsem poznal, byla chřipka, nastydnutí. A to jsem většinou přechodil bez ztráty kytičky.

Takže žádné procedury, žádný speciální režim?
Až teď ve stáří jsem zjistil, že mám těžkou anginu pectoris, vrozenou, o které jsem nevěděl. Protože na kole to při té jízdě nezjistíte. Od malička jsem měl problémy, třeba jsem nepřeplaval bazén. Všichni mysleli, že je to lenost. Já jsem prostě nemohl dejchat, tak mě učili dejchat. Když nemáte dostatečnej přívod kyslíku, tak nemůžete nic. Můj brácha nesl pytel cementu, já ho neunesl. Moje žena se mi smála, že jsem línej. Chtěl jsem vykopat jámu a nemohl jsem. Měl jsem s tím problémy celej život a teprve asi před 15ti lety jsem se dozvěděl, že mám anginu pectoris, profesor Aschermann na to přišel. (A jestli to tam můžete napsat, aniž bych vám musel zaplatit čtvrt milionu, tak bych ho jmenoval, protože je skvělej člověk.) Udělal mi angioplastiku, tak se mi docela ulevilo. Angina pectoris není smrtelná nemoc, když se s ní naučíte žít, neplavete přes ten bazén a nenosíte cement, tak se to dá.

A co pohyb?
No bříško mám, protože se přežírám, pohybu pomálu. Bříško má každej po 40, kdo rád jí, komu tělo dobře funguje. Tloušťka je přirozená, každý tělo, který funguje normálně, má k tomu sklony, když má přebytek potravy a nedostatek pohybu. Já se nepřežírám, ale já se vůbec nehejbu. Jdu zrychlenou chůzí z auta sem, odtud do postele a z postele do auta. To jsou jediné mé tři druhy chůze. Když s Petrem Novotným cestujeme spolu po světě, tak mi kolikrát ani nevystoupíme. Podíváme se na Vesuv z okýnka, objedeme si ho, jak to nejlépe a nejpohodlněji jde.

A máte z toho radost, když ani nevystopíte z auta?
Je to stejná nádhera. O co myslíte, že budete bohatší, když tam dojdete a vylezete pěšky?

A kam tedy vylézáte, jenom na jídlo?
No na jídlo a třeba do moře, my to máme prostě jako „drajving“. Byla jste v kině v autě? No, tak my to máme jako drajving.

Zdá se, že jste pro naše čtenáře trochu odstrašující příklad… Snažíte se jíst alespoň zdravě?
Teď jsem začal hubnout, protože jsem měl 105 kg, a to jsem se viděl v televizi a zhrozil se toho prasete tlustýho, jak máte ty dvě brady a kozy a tu pneumatiku, úplně jsem se zhnusil. Měl jsem velmi dobré zkušenosti s dělenou stravou, jednou jsem zhubnul 15 a jednou 13 kg. Když jsem začal
hubnout, moje děti vždycky říkaly: á, nová teta! Dneska kvůli nové tetě nemusíte hubnout, protože jí můžete dát prachy a nemusíte ji ochromit zjevem! Stejně je jí to jedno, rozumíte? Když dostane peníze, tak je vám to fuk! Tenkrát ne, já jsem se chtěl líbit, tenkrát nedostávaly prachy přímo. Večeře, výlet, krásná ženská něco stojí, to je jasný, ale dneska vona nechce pozvat, vona chce peníze a nazdar!

Ženy přece touží také po hezkém vztahu, porozumění, po jistotě…
Ne, ne, to kecaj. No po jistotě jo, hnízdo, přístav, to pak udělaj všechno… proto taky když vidíte krásnou ženskou, která má příšernýho chlapa, tak je vám jasný, že von jedinej si ji vzal. Všichni ostatní jí … todlencto, a kopli ji do řitě a tendle nešťastník si ji vzal. Proto ji má. Ale obráceně to nefunguje, pěkní chlapi s ošklivýma ženama… to málokdy. To je pak kvůli penězům, to jsou gigolové! Normální chlap to přece neudělá, normální chlap chce krásnou ženskou.

Muž chce přece mít také zázemí a domov…
Ale stejně ho nemá, vždyť ženský podvedou každýho! Ten, kdo jim poskytne to zázemí, ten to nejvíc vodsere! Hanbu na něj uvalíte, do ostudy ho uvedete, budou vás todlencto jeho nejlepší kamarádi, takhle to je. A je jedno, jestli je krásná, nebo šereda. Ta taky! Ale já mám nejlepší zkušenosti s krásnýma ženskýma. Když byla krásná, byla většinou i chytrá i inteligentní, byla milá a nebyla to až tak úplná mrcha. Kdežto ta šeredná, ta má mindrák a dá každýmu! Je podlá, nese to těžce, ví, že je hnusná, i když si to nepřipustí. To není dobrej nákup. A mluvim ze zkušenosti. Já neteoretizuju. Já mám rád krásný ženský a vždycky jsem je měl kolem sebe a když není krásná, tak ať jde do hajzlu! Vedle mě prostě nemá místo šeredná ženská, i kdyby byla nositelka Nobelovy ceny. Počkám si na takovou, která ve mně vycítí tu osobnost a sympatie, chci někoho, kdo má pro mě slabost! V mým případě, kdo je trochu geront. Ale jsou takové. Ale je to psychická úchylka… To je diagnóza jako
všechno! No, zaplaťpánbůh, že jsou! Škoda, že nevím, kde se shromažďujou. Tak na takovou si počkám, až přijde. A já to poznám, jsem na takovýhle věci citlivej. Jako mám slabost pro slavný a chytrý lidi, taky proto miluju třeba Suchýho, jsem rád v jeho přítomnosti, poslouchám jeho češtinu, jeho způsob myšlení, mně prostě dělá dobře být s takovým člověkem. S Milošem Kopeckým, s astronomem Grygarem, to jsou jiný lidi, já je mám rád a tu osobnost, tu auru vnímám, jsem na to citlivej, je to snad takový mimosmyslový vnímání.

[hidepost=0]Věříte na tyhle energie? Věřím právě. Teď píšu knížku, bude se jmenovat Generace Beatles, o celé té naší generaci. Ne můj životopis, ale prolíná se tam všechno, všichni, celá ta naše generace. Páteří té knížky je, že odpovídám svému kamarádovi po 35 letech na jeho dopisy. Spáchal v Kanadě sebevraždu, já ty dopisy teď znova čtu a odpovídám. A teď vidím, jak byl chytrej, my jsme se měli strašně rádi, přitahovalo nás to, že jsme byli oba výjimeční lidé, ale já jsem si to tenkrát neuvědomoval a von taky ne, co nás k sobě poutá. A když to teď čtu, jakej byl, co ho zajímalo…zrovna o tu esoteriku se zajímal, píše a doporučuje mi tam Gurdžijeva a Uspenskiho – to jsou esoterici významní (ale já byl tenkrát mánička, mě zajímalo jen řezat do bubnu), až teď se s tím seznamuju. Protože jsem přesvědčenej, že něco takovýho existuje, ale nevím, co. Třeba na to přijdete, to je každého osobní filozofie, někdo věří v řád a smysl, někdo věří v chaos a entropii… I totální chaos má řád, čili je to takové – víme hovno, ale asi nás Pánbůh tak naprogramoval, abychom věděli hovno, protože nemůžete pochopit Boha. To je v podstatě to, proč na to nemůžeme nikdy přijít a víte sama, jak se pořád otvíraj ty dveře…i dolů! Jak už vědí, co je v atomu, co je vedle, a furt dál a dál, to je nekončící svět…rozumíte… Stejně tak jako do vesmíru. Paralela mezi makrokosmem a mikrokosmem tu přeci je. A když lidé zkoumají buňky, atomová jádra, rozvíjejí nanotechnologie, tak je to zase jen odraz velkých sil vesmírných… To všechno s váma souhlasím. A plně se pod to podepíšu. Jediný, čemu nerozumím a co vůbec nechápu, je přítomnost toho nesmírnýho zla. A v čem to zlo vnímáte především? Ve všem. Vidíte to vykořisťování? Co dělají naši politici a evropští politici? Vždyť je to jenom zotročení těch druhejch! Vokradení! Žít na úkor druhejch! Řekla byste něco takovýho, když třeba točil Oldřich Nový ty nádherný filmy… Co potom přijde za hrůzy? Jak můžou lidi dělat takovýhle věci? Co to je? Prostě jsme se nepovedli pánu Bohu, jsme šmejdi největšího zrna! Jaká byla vaše cesta politikou, když jste jednu dobu fungoval jako poslanec? Je to můj další výuční list. 8 let jsem tam byl, začínal jsem od píky, tak, jak se to má, rovnal jsem kartotéku v Modřanech v uliční organizaci a dostal jsem se až na nejvyšší poslaneckej post, tady není nic víc, ani prezident není víc než poslanec. Moje zkušenost z toho je, že to je hrůza! A v čem? Ve všem! Nic není poctivýho, nic není slušnýho, všechno je levá, podvod, šmejd. Ale vy jste tam šel s nějakým ideálem… Ano! A to jsem čuměl! Varovali mě, Hrušínský mě varoval. No, máte prostě tendenci se do toho nasrat, je to mužská vlastnost, a já ji teďka potlačuju. Taky do dneška, když se mě ptají, proč o tom nenapíšu knížku, tak říkám – psát můžete jenom vo tom, kde získáte trochu nadhled. Ale já jsem furt na ně tak strašně nasranej, že nemůžu vo nich psát objektivně. Podívejte se třeba na lékárničky, co to udělali? Svině to vymyslela, s jasným záměrem! Koupili svini v parlamentu, koupili další svině, co to odhlasovaly a ovečky zaplatěj dvěstěpade a ta lékárnička neodpovídá evropskejm předpisům! Půjde někdo do báně? A na ministerstvu obrany dokonce stála 1950 Kč! A už má z ničehož nic Vondra kauzu! To víte, že neudělal nic, jen ty lékárny otevřel! A už se nemluví vo lékárnách na ministerstvu obrany! Kde tedy vy hledáte nějaký vnitřní klid, když jste pořád tak rozzlobený? V izolaci! V kontaktu s nejbližšíma, s lidma, který mám rád a v práci. V umění. Tam si vládnu a dělám si, co chci. Pokud nikomu nevadíte, nesáhnete jim na peníze, to vás nechají se jako plácat, oni se tomu i smějou, ale když sáhnete, tak vás zabijou. Chci to všechno psát v internetovém magazínu. Ale voni se tomu budou smát, voni vědí, jak jste bezmocnej. I tohle má působnost – magazín – asi se najdou lidé, kteří s ním budou sympatizovat… No, a ti budou dostávat do držky, stejně jako já. Víte, co je nejstrašnější? Když byste se chtěla obětovat za ty lidi, něco pro ně udělat, voni vás první zraděj, prodaj vás, podrazej za peníze. Když založíte stranu, třetí už je zrádce. Tak co, tak si maluju a snažim se ulovit nějakou pěknou holku. Dá to furt čím dál větší fachu! A to zlo je strašný! Neznám příšernější věci, než je holocaust a Katyně! Umíte si to představit? Že zabijete 30 tisíc lidí, který se k vám utečou vo ochranu? Postřílíte je v lese?! Co to je za zrůdnost?! Jak se s tím můžeme vyrovnat s tímhletím? Proto říkám, když se vrátit zpátky do politiky, tak jedině v čele vobrovský vozbrojený armády, všechny bych je svážel a postřílel na dvoře. Já bych je zabíjel. Ale to je militantní přístup… Ano, já bych je zabíjel. Je to chybná a marná cesta, protože už na písku rostou jejich děťátka, který už jsou stejný svině jako voni. Čili je to nevymýtitelný! Já jsem přítel trestu. Ne jak říká Havel. Trest není msta. Jsou to idioti. Trest je odplata za to, co jsi udělal. Ta stařenka, co nechala popravit tu doktorku Horákovou … z humánních důvodů ji zase z té věznice vyndali, tak ta by tam měla chcípnout přece! Měla vona ma nějaký humánní názory? To je stará pravda, když říkaj, že druhou světovou válku způsobili pacifisti. Tím ustupováním, tím mírem a hovno! Hned měli po nich vyjet! Trest je součást spravedlnosti! Věříte na nomen omen – symboliku jména jako znamení, předurčení? Vy jste Čech, a to vlastenectví je z vašich obrazů znát… Ano! Já si myslím, že lidi se trošku podobají tomu, jak se jmenujou. Vždycky to na něco svědčí. A k tomu vlastenectví – já cítím to sepětí s minulýma generacema. Proto také z té generace Beatles myslím, že jsem byl jedinej, kdo se kořenama zapustil i v předchozí generaci. Já byl kamarád s Menšíkem, s Högerem, s Muchou…mě to všechno zajímalo, poněvadž ta kultura, to je propojená linka… když vidím, jak se ti dnešní mladí kluci vůbec nezajímaj o to, co bylo, tak to jsou barbaři, to je strašná chyba. To přeci souvisí i s respektem a úctou ke stáří… Existuje kniha, přečtěte si ji, jmenuje se O starých časech a dobrých lidech. Tam popisuje Jungmannova vnučka tu dobu. Jak přišel Šafařík a co jedl, a Kollár, a Erben jak byl nevrlej, jak je pomlouvali, kam jezdili….a to je pro mě tak zajímavej svět, to mám rád a chci se o tom dozvědět. Já taky tak píšu své knížky. Mně třeba v nakladatelství vyčítaj, že je tam deník, já píšu, co jsem zrovna dělal, prostě píšu deník, čili v tom týdeníčku budete i vy, jak jsme si spolu povídali. A voni říkaj, pane Čech, to je hrozný, to rychle stárne. A maj pravdu. Ale já říkám, to je jedno, že to stárne, ale prostě třeba chci, aby někdo, až bude za padesát let číst moji knihu, se dozvěděl, co jsme dělali a co se dělo, co bylo za zprávy. Vydávám svědectví o tý době. Deprimující je, že pořád narůstá jmenný rejstřík, vysvětlivky. Dneska už musí bejt vysvětlivka i kdo byl Miki Volek, kdo byl ministerskej předseda Lux, pořád to narůstá. Abychom mohli pochopit současnost a jít dopředu, musíme znát minulost…. Všechno má nějakej důvod, něco i cítíte, něco vám ani nemusí nikdo vysvětlovat. Já bych třeba nevyhodil jídlo a nikdo mě to neučil, nosím to panu velkostatkáři, aby to dal slepicím a prasatům. Prostě nějaké věci máte vrozené. Něco je u mě až extremní. Třeba smysl, cit pro spravedlnost. Proto nemůžete v politice bejt! Kdo má cit pro spravedlnost, nemůže. Já i hrnky řadím tak, aby šly za sebou tak, jak to má bejt. Čili ten, který umeju pozdějc, aby nepředběhl ty, co jsou vepředu. No, to už je přece na makovici! Co vás rozčiluje v poslední době? Strašně mi vadí ta anarchie v televizi a v reklamě, co všechno lze za peníze nabízet. Já těžce třeba nesu ten podvod s margarínem! Všichni vědí už 50 let, že je škodlivej, že ucpává buněčný membrány, to je nebezpečná potravina! Vopravdu. Máslo, sádlo, olivovej olej. V Nové Regeně často píšeme o tom, že se máme držet nejlépe lokálních potravin, máslo, sádlo je nám přirozené, naopak podporuje elasticitu cév… v rozumné míře samozřejmě… No, a vidíte, máme ropné margaríny a voni říkaj: Šetři své srdce! Vždyť by je měli zavřít! No tak jestli to není k nasrání! A co třeba takový náušnice na hubnutí! Jakto, že už není v báni ten člověk?! Protože lidi jsou ovečky hloupoučký a koupí si i ty náušnice. Ale společnost je musí bránit, proto v té politice máte zodpovědnost i za hloupý i za ty líný, musíte rozhodovat za ně. Kolikrát i proti jejich vůli. A nemůžete je vydat všanc těmhle šmejdům a zmrdům. Doktoři doporučujou věci, vo kterých nejsou přesvědčený, ale za který dostanou peníze. Matrace Dormeo, Kosmodisk! Vem si Kosmodisk a nesundáš ho nikdy, ty hajzle! Lehni si s Kosmodiskem na Dormeo a vodleť s nim na Mars, debile! Nějaké alternativní techniky léčení jste zkoušel? Homeopatii! Do dneška jsem nepřišel na to, jak je možné, že funguje! Já měl dobrmana Nera, kterej blil v autě, a přítel, homeopatickej doktor Rýc mi říká: hele, dej mu to homeopatikum…A já se mu smál. Ale pak jsem mu ho přece dal, no, a nepoblil se ani jednou! Byl jsem z toho úplně v prdeli. Moji vnuci – Samíček – měl bradavice na noze, na chodidlech. Třikrát mu je vypalovali, drápali, škrabali, pak nám dala paní doktorka homeopatika a jsou pryč! Tak mi řekněte, jak je to možný. To je neuvěřitelný. Co si myslíte o poplašných zprávách o roce 2012? To jsou nesmysly! Myslím, že my se zahubíme sami. Lidstvo způsobí svoji totální zkázu.Totální. Ale život na Zemi nezanikne, to ne. Přizpůsobí se zase jiné organismy. Ale my pudeme do prdele, zákonitě. Děláme všechno pro to, abychom se do tý prdele dostali. Ale ještě nějakej pátek to bude trvat. My jsme třeba procitli z našeho bezbřehého obdivu k západu, dneska to už vidím tak, že to je úplně totéž jako bolševismus, je to akorát zmodralý. Oni nechaj lidi žít, když přijede pouť, máte na houpačky, můžete jet na krásnou dovolenou, a to je asi tak všechno. Pracujete na ně. Vyděláváte jim. Oni mají strašný zisky a žijou jinak. Ale nejsou šťastnější, nevyhýbají se jim nemoci… to je ta spravedlnost. Udělá se mu taky bulka a de do prdele, kdyby dělal já nevím co. Vypeče ho ženská, je nešťastnej stejně tak, přestože má miliardy. Tomu se říká „boží mlýny“. Já dneska vidím smrt jako velmi spravedlivou věc. Bojíte se smrti? Bojím se umírání, jak říkal Wolker. Chtěl bych usnout a neprobudit se, některá smrt je strašná. Ale jak říkal Hapka (samozřejmě všechno už někdo řek´před náma, a my to jenom vopakujeme), no tak Hapka řekl: vždyť už jsme tam byli. A dýl než tady. Je to takovej návrat domů. Měli jsme v časopisu rozhovor s Raymondem Moodym, říká, že všichni, kdo prošli zkušeností blízké smrti a vrátili se zpět, přehodnotili své životy a shodují se, že nejdůležitější je mít hezké vztahy se svými blízkými, že na ničem jiném tak nezáleží… Já tomu moc nevěřím, myslím, že hajzl je nepolepšitelnej a zůstane hajzlem. Když se zeptáte akademika Koukolíka, vysvětlí vám, že ten necítí s vaší bolestí, prostě to tam nemá. Přečtěte si Vzpouru deprivantů! Je to ale depresivní. O tom, jak přibývá násilníků a zločinců, protože oni se naprcávaj, ta kvalita klesá. Každá válka zničí elitu, ty šmejdi, co se ulili, ty zmrdi, zůstávaj a ti se naploděj. Prostě si to geneticky přinesete. Nevěřim na změnu povahy. Ke Koukolíkovi mám velkej obdiv. Je několik lidí, u kterých můžu říct, že jsem pyšnej, že žiju s nima. Když se vrátíme k té smrti, máte to už všechno srovnané, když říkáte, že se nebojíte… říká se, že kdo se bojí smrti, bojí se života… Věříte v reinkarnaci? Ne, ale jen si to zbožně přeju. Kéž by byla! I když…já bych musel bejt v příštím životě buď skunk anebo hovnivál! Moje celoživotní zlo je vlastně jen to, že lžu ženskejm, že jsem je podváděl. Jinak jsem nikdy nic neukradl a nikomu neublížil. No jen ty holky…ale co se dá dělat. Ti, co se nebojej smrti, vycházej mylně z toho, že je daleko. Mně se jednou stalo, že jsem měl arytmii, zastavilo se mi na okamžik srdce. Poleje vás hrůza! Uvědomíte si, že se děje něco vážnýho, že může přijít ještě jeden dva stahy a už se neproberete. A to je hrůza. Člověk má chuť žít, to je přirozený, nechce umřít, tak to má bejt. To je jako když lidi si nepřipustí, když hulej, že přijde účet…Možná tu budu ještě deset let, dá -li pán bůh, ale až to přijde, tak se poseru strachy. Asi to musí bejt strašnej pocit osamění, když ležíte na smrtelný posteli. Děti vodejdou, na stolku leží ten meruňkovej kompot, co vám přinesli, a vy tam ležíte a budete na to sama. Ale představa, že už nikdy neuslyšim Rusalku, že neuslyšim Prodanou nevěstu, ta je pro mě strašná. To je to, proč se mi nebude chtít umírat. Když jsme byli se ženou jako mladí v Americe, kde jsme pracovali, měli tam kamarády i dost peněz, zvažovali jsme, jestli tam nezůstanem. Tady byl bolševik. Byli jsme skoro rozhodnutí tam zůstat, ale pak jsme si pustili Rusalku, a jak jsme slyšeli: Horem dolem, horem dolem… Hastrmánku, tatíčku…a už jsme buleli. A vrátili jsme se do týdle prdele. Charlotte Masaryková, vnučka TGM, která má krásnej život, také řekla, že člověk nemá vodcházet ze země, kam patří. A totéž Voskovec, když u něj byla krasobruslařka Ája Vrzáňová a když se s ním loučila, řekla mu: bee happy…a on jí odpověděl: Ano, happy jsem, ale ne šťastnej. Takže buďme rádi, že jsme v týhle prdeli. Co si myslíte, že se stane pak? Po smrti? Když umřete, tak vážíte míň než před smrtí. Něco odejde. Už ze zákona o zachování hmot O tom je zmínka v americkém filmu 21 gramů…říká se, že tolik váží duše. Asi to tak je, to je ta hmotnost, ta podstatná substance… duše? Co my si představujeme jako absolutní zmar, ztrátu naší osoby, to ale ve Vesmíru vůbec nic neznamená. A ta nirvána, ten věčný mír bude v tom, že nemáte to vědomí. Že už nic nevíte, v tom je možná ten klid, to štěstí a ta vyrovnanost toho vesmíru. Že je Nic. [/hidepost]