Téměř vše o vitaminu D
Když se řekne vitamin, každému je jasné, o čem je řeč. Bavíme se o specifických mikro-živinách, které jsou účinné ve velmi malých množstvích, přesto jejich příjem je bezpodmínečně nutný k dobrému zdraví, možná dokonce i k přežití. Důsledkem odborně neoprávněného, leč stále prezentovaného tvrzení většiny lékařů, že „dostatečné množství vitaminů většina z nás přijímá v podobě běžné stravy“ je podceňováním konzumace vitaminů nejenom vhodnou stravou, ale především formou speciálních doplňků stravy. Veřejnost je tímto tvrzením uváděna v omyl, protože je přesvědčována, že není nutné přemýšlet o tom, zda vitaminů skutečně přijímá tolik, kolik je nutné k dobrému zdraví a prevenci chorob. Z doslova „opačného konce“ působí tlak reklam výrobců doplňků stravy, snažících se veřejnost přesvědčit, že bez pravidelného použití jejich produktů nelze být zdravý, naopak, lze očekávat choroby nebo dokonce zkrácení života. Výsledkem je totální zmatek, který způsobil, že většina lidí nepoužívá doplňky, a když, tak zcela nahodile v závislosti na frekvenci odborně nekompetentních článků v tištěných médiích a reklamách v televizi. Výsledky vědeckých studií dokazují chybnost prohlášení většiny odborné veřejnosti také v případě vitaminu D.
Vitamin D – jeden z vitaminů, jehož význam přesahuje všechna očekávání
Tento vitamin, veřejnosti známý především jako jeden z „vitaminů rozpustných v tucích“, který je nutný pro prevenci křivice (rachitis) dětí, je typickým představitelem negativních důsledků tragicky podceňovaného významu zdravého životního stylu, zahrnujícího ovšem nejen správnou výživu, ale také sport a pobyt v přírodě – přesněji řečeno „na slunci“ – a důležitost cíleného použití doplňků stravy.
Mechanismus působení vitaminu D a jeho vztah k chorobám
Dr.Norman v American Journal of Clinical Nutrition (2007) shrnuje pozitivní efekty tohoto vitaminu následovně:
- Podpora imunitního systému
- Tvorba a regulace působení inzulínu slinivkou
- Příznivý efekt na myokard a krevní tlak
- Svalová síla
- Mozková aktivita
Příznivé důsledky lze podle autora objevit v široké škále onemocnění, jimiž jsout:
rakovina, hypertenze a oběhová onemocnění, artismus, obezita, revmatoidní artritida, diabetes l. i 2.typu, mnohočetná skleróza, Crohnova choroba, chřipka a nachlazení, tuberkulóza, stárnutí, lupenka, ekzém, nespavost, ztráta vlasů, svalové bolesti, zubní kaz, parodontóza, sportovní výkonnost, makulární degenerace (onemocnění očí související se stárnutím), pre-eklampsie (problémy spojené s těhotenstvím), plodnost, astma, cystická fibróza, migrény, deprese, Alzheimerova choroba, schizofrenie.
Jak vidíte, nemocí je to více než dost. Proto je důležité, že jeden z nosných principů účinku vitaminu D tkví v tom, že podporuje tvorbu přirozených látek, zvaných cytokiny, které vykazují silné protizánětlivé účinky. Nicméně tím to ani zdaleka nekončí.
Vitamin D reguluje činnost genů
Co je v případě tohoto vitaminu mimořádně významné je fakt, že reguluje činnost stovek genů. Odborníci již dokonce našli tzv.receptory (místa, na která se váže vitamin D v buňkách) prakticky ve všech tkáních! Z toho vyplývá, že ani zdaleka nejde jen o kosti (například ve smyslu prevence křivice u dětí či osteoporózy u žen v menopauze), ale když už o nic jiného, tak přinejmenším o imunitu. To vysvětluje, proč tak často trpíme chřipkou či obyčejným nachlazením právě v zimě, kdy je nedostatek slunečného záření. Málo slunečního svitu (přesněji pobytu na slunci) znamená málo vitaminu D! Ale jak to, že výskyt onemocnění respiračního traktu či viróz není významně vyšší v severních oblastech Evropy a Ameriky, kde je sluneční svit významně menší než na rovníku a v subtropech? Odpověď vás překvapí: populace těchto zemí mají většinou dostatek vitaminu D ve stravě! Nicméně ani to často nestačí, proto se zde vyskytují více než jinde některá onemocnění, především nervového systému, jakými jsou roztroušená skleróza nebo jen „obyčejná“ deprese (a tím pádem také nadprůměrný výskyt sebevražd). Na sever od 35. rovnoběžky se také prokazatelně výrazně zvyšuje riziko vzniku roztroušené sklerózy, a to až na dvojnásobek.
Klinické projevy nedostatku vitaminu D tedy jasně souvisí se vzdáleností od rovníku. Ve Skandinávii, kde je celoročně snížená expozice slunečnímu záření, je zvýšená úmrtnost na některé nádory, a v USA byla nalezena souvislost mezi rakovinou tlustého střeva a intenzitou slunečního záření v různých lokalitách. V souvislosti s geografickou polohou bydliště je namístě připomenout důležitost skladby stravy. Národy zemí, žijících ve „slunečním stínu“ konzumují potravu bohatou na vitamin D, jehož zdrojem jsou jedině potraviny živočišného původu, konkrétně tučné mořské ryby, játra, vaječný žloutek, případně i plnotučné mléko – třeba sobí…
[hidepost=0][/hidepost]