Reflexologie pro neposedy
Lidská ruka je prý “nejdokonalejším nástrojem, jaký lze v přírodě nalézt.” Skládá se z 29 kostí a 29 hlavních kloubů, kosti jsou připojeny ke 123 šlachám a jsou ovládány 35 silnými svaly, jejichž činnost kontroluje 48 nervů. Aristoteles ji prý nazval “nástrojem nástrojů.” Ruce používáme k uměleckým výtvorům, operacím, těžké práci, ale i k hlazení, ovládáme jimi hudební nástroje, také jejich prostřednictvím komunikujeme. V Indii před čtyřmi tisíci lety vzniklo umění věštit z ruky – chiromantie (nauka samudrika šástra). Lidský osud v čarách dlaně hledali učenci starověkých civilizací včetně řeckých a římských, představitelé náboženství židovského, islámského i křesťané. Jedním z mnoha vyznavačů chiromantie u nás byl např. Vítězslav Nezval. I v současné době jsou ruce stále podrobovány zkoumání. Velikost prstů prý prozrazuje ledacos o našem zdravotním stavu a o našem chování, naznačuje sexualitu, ruce jsou prostředníky přijímání a předávání energie. Není tedy divu, že terapie, o níž dnes bude řeč, má co do činění právě s oním obdivuhodným nástrojem umění, vědy i lásky, s rukama. Řeč bude o reflexologii rukou.
Reflexologie ruky je stejně jako reflexologie nohy terapií, jejíž původ můžeme hledat ve starověkých civilizacích Egypta, Číny a Japonska. Je založena na teorii, že stlačením určitého reflexního bodu na dlani či hřbetu ruky stimulujeme tělo k nastartování sebeozdravného procesu. Pracujeme-li na ruce, bod držíme déle – asi 7 až 10 vteřin. Současná reflexologie vychází ze zónové terapie, tj. celé tělo je rozděleno do deseti zón, jež se táhnou od špiček prstů nohou k hlavě a zpět do konečků prstů rukou (více viz Nová Regena 4/2013).
Jenny Lee, autorka reflexologie pro mimina (viz Nová Regena č. 4/2013), stála před novým problémem. Maminky si baby reflex (baby reflexologie aplikovaná na chodidla) oblíbily a dožadovaly se stejné terapie i pro své rostoucí ratolesti, jež se mezitím staly batolaty. Batolecí věk, tj. druhý a třetí rok života, přináší obrovské vývojové změny. Děťátko se stává skutečnou osobností, jež odhalila kouzlo a moc slovíček ANO a NE a umí si již postavit hlavu. Je zvídavé a zvědavé, objevuje zatím nepoznané, stává se neposedným a touží po samostatnosti. Baby reflexologie aplikovaná na chodidla je nám v tomto období věku dítěte většinou k nepotřebě, neboť batolata, a zejména ta, která si neprošla zkušenostmi baby reflexu, nerada vystavují své nožky dotekům, byť láskyplným a smysluplným. Utíkají, nemají trpělivost a veškeré naše snažení se míjí účinkem.
Jenny si ke spolupráci pozvala Penny Odham, oddanou šiřitelku baby reflexu a dlouholetou propagátorku reflexologie ruky, a společně zpracovaly metodiku reflexologie pro batolata. Jejich postup vychází z teorie reflexní terapie ruky v kombinaci s relaxačním cvičením a dětskými říkankami a písničkami.
Jak pro chodilo a hřbet nohy, tak pro dlaň a hřbet ruky jsou zpracovány tzv. mapy orgánů, žláz a kloubů těla. Podle některých kritiků jde o modifikaci akupresury a analogii teorie mikrosystémů, které se vzájemně propojují a ovlivňují. Ne vždy se tyto mapy shodují, což nahrává na mlýn kritikům a odpůrcům reflexní terapie. Ještě donedávna byla reflexní terapie považována za terapii relaxační, jejímž působením dochází k tzv. placebo efektu, tj. pozitivnímu účinku terapie na pacientův zdravotní stav vlivem autosugesce a celkového zklidnění. Avšak již samotné zlepšení psychického stavu pacienta je nezanedbatelným přínosem této alternativní terapie. V posledním dvacetiletí došlo v důsledku výzkumů a pozitivních výsledků, které jednotlivé ústavy a projekty dokládají, k výrazné změně názoru odborné lékařské veřejnosti na reflexní terapii .