Divizna

Vochomůrka s Křemílkem, co bydleli v pařezové chaloupce kdesi kdysi ve večerníčku, nalezli na cestě semínko. Křemílek sebejistě tvrdil, že to bude určitě fiala, a proto ho zasadili do země a dali na něj Křemílkovu čepičku, Sluníčko jim dalo paprsek a potom mu zpívali: „Vstávej semínko, ho-la-la, bude z tebe fi-a-la, vstávej semínko, ho-la-lááá… bude z tebe fí-áá-láá!“ 

Semínko tedy začalo rychle růst a růst a růst… a čepičku jim vzalo nahoru, ale než jim ji vrátilo, tak je povýšeně (jak jinak při té výšce…) poučilo, že není fiala, ale Verbaskum. A byla to nádherná a vysoká divizna. A byl to večerníček pro budoucí baby kořenářky a dědky kořenáře, a protože jsem byl ještě docela mladý dědek kořenář a pilně vychovával své tři malé budoucí babičky kořenářečky, tak jsem se s nimi rád díval na nezapomenutelné Křemílkovy a Vochomůrkovy televečerníčky.

Divizna velkokvětá (sbírá se i malokvětá nebo sápovitá a jejich mutace a ve výkonu trestu by se dala sbírat i malokvětá jako mírné zostření; silnější zostření je sbírat stromové jarní pupeny a úplně největší je sběr kořene lopuchu v zimě anebo také omrzlých plodů rakytníku), která se pěstuje na zahrádkách, je dvouletá rostlina. První rok udělá kořenový systém okolo základního mrkvovitého kořenu a mohutnou přízemní růžici ochloupkovaných, na pohled zdánlivě hebkých listů. Teprve druhým rokem na rozdíl od večerníčku roste do výšky za nadšeného a někdy až zběsilého kvetení. Do pozdního podzimu zvládne ve velmi dobrých podmínkách a s podporou i čtyři metry.

Každý den po celé léto až do podzimu na divizně rozkvete zpočátku i ke konci období asi dvacet květů a v plném květu jsem jich nejvíce napočítal jako rekord 177, takže celkem jich můžete sebrat z jedné rostliny až tři tisíce za rok. Ovšem s vámi situaci kontrolují i hladoví a většinou také pro vás nevhodně ožihadlovaní tvorečkové, pro které jsou květy divizny zdrojem krmiva v podobě pylu a nektaru. Takže dopoledne, kdy je nejvhodnější čas sklizně, je u divizen značná tlačenice, bzukot a případně i sběračův jekot. Pakliže totiž sevřete v květu i majitelku prudce bzučícího žihadla a honem nepustíte, většinou získáte obojí. Květ i žihadlo. Potom patřičně oceníte, když máte při sobě dubové kapky za účelem tříhodinového obkládku eliminujícího jed žihadla. Zhnědnutí prstu není jedem, ale zoxidovanými tříslovinami z dubovek.

Květy divizny se rozvíjejí za rozbřesku a sbírají po oschnutí rosy každý den, protože nevydrží do dne dalšího, není-li současný značněji chladen, větrn, deštiv a nevlíden. Další den všechny nesebrané květy opadají a tvoří žluté koberce kolem divizen. V suchu a hicu opadávají již odpoledne. Divizna v nevlídném počasí nasazuje na květ jen málo. Jakmile ale vyleze slunce, tak druhý den se kvetením div nestrhne (i kdyby mělo zase pršet). Má v řízení jeden den zpoždění, což je docela dobré skóre, protože tady všude kolem, kam až dohlédnu – a mohu jet autem třeba hodiny – a všude kolem tu je, jak se zdá, zpoždíno o let sto.