Parkinsonova nemoc není smrtelná, ale život změní

Podle odhadů se v České republice ročně diagnostikuje 1 000 – 1500 nových parkinsoniků. Nemoc nejčastěji postihuje lidi ve věku 50 – 60 let, ale každoročně přepadne i několik mladších ročníků. Celkový počet nemocných s uvedenou diagnózou u nás dosahuje 14 – 16 000, v Evropě přesahuje 1, 6 miliónu. Mírně častěji Parkinsonova nemoc postihuje muže. 

Jde o progresivní neurologické onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk, které produkují dopamin, tedy látku

zajišťující  přenos signálů mezi nervovými buňkami. V důsledku nedostatku dopaminu pacient postupně přestává kontrolovat svoje pohyby, což se navenek projevuje zpomalením a zmenšením rozsahu pohybů, svalovou ztuhlostí, ohnutým držením těla a mimovolními pohyby, z nichž nejčastější je třas.

Dosud není jasná základní příčina Parkinsoonvy nemoci – neví se, proč buňky produkující dopamin ztrácejí tuto schopnost. Příčinou patrně je více faktorů. „Předpokládá se, že Parkinsonova nemoc vzniká u jedinců, kteří k tomu mají dědičné předurčení a to v důsledku působení endotoxinů  a exotoxinů, které ovlivňují konkrétní buňky produkující dopamin,“ uvádí MUDr. Jana Amlerová, PhD. z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.  Současný výzkum se soustředí na možné příčiny vzniku choroby,  jakými jsou stárnutí, genetické a enviromentální faktory, a také na virové infekce. Stejně tak se však neví, proč se u někoho nemoc rozvine, a u jiného ne.

Začíná nespecifickými příznaky
Podobně jako u všech onemocnění je důležitý včasný záchyt a přesná diagnostika. „Diagnostikovat toto zákeřné onemocnění není někdy vůbec snadné, protože jeho počáteční projevy mohou být velmi nespecifické,“ uvádí MUDr. Petr Dušek z Neurologické kliniky VFN a 1. LFUK. „V současné době máme několik léků, které účinně tlumí příznaky, ale vyléčit, nebo alespoň výrazně zpomalit Parkinsonovu nemoc zatím nedokážeme. I proto se toto onemocnění řadí mezi nevyléčitelná,“ pokračuje MUDr. Petr Dušek.

Postup nemoci je velmi pozvolný, až plíživý.Někdy proto může trvat i celou dekádu, než se na ni přijde, v dalších letech se rozvine. Manifestuje se nespecifickými příznaky, jako jsou bolesti ramen a zad, pocity těžkých končetin,

zácpa, poruchy spánku, pocit ztráty výkonnosti, tichost a monotónnost hlasu, nespecifická porucha písma, deprese, pokles libida a potence atd. Teprve poté se dostavují hlavní příznaky nemoci: třas, svalová ztuhlost, zpomalení pohybu,

poruchy stoje a chůze, vegetativní poruchy a psychické problémy. K nim patří především zpomalení psychomotorického tempa, depresivní symptomy, problémy s pamětí a určitými procesy plánování. V souvislosti s léčbou mohou nastat polékové psychické stavy, poruchy impulzů (dopamin dysregulační syndrom). Při stanovení diagnózy je třeba dávat pozor na změnu mimiky (strnulý pohled), snížení souhybů jedné ruky při chůzi, hrbení se, ztuhlé, bolestivé rameno, kulhání nebo napadání na jednu nohu, necitlivost, brnění, nepříjemné pocity v šíji nebo v končetinách, tichý hlas, pocit vnitřního chvění.

K prvním příznakům Parkinsonovy nemoci patří pocity únavy, zpomalené myšlení, obtíže se zrakem (mnoho pacientů vidí dvojitě či rozmazaně). Typická je porucha písma (zhoršení rukopisu) a již zmíněné schopnosti komunikovat. Psaní na počítači nyní problém s rukopisem eliminuje, komplikace v komunikaci je možné zmírnit logopedickým cvičením. Nemoc těžce ovlivní život postiženého, který začíná být závislý na okolí. Třetina pacientů přichází během tří let od diagnostikování Parkinsonovy choroby o práci, nemoc zkracuje život o 3 – 9 let.

[hidepost=0][/hidepost]