S Petrem Vachlerem O Tajemství a smyslu života
Petr Vachler je režisér, scénárista a producent. Je zakladatelem filmové ceny Český lev. Je vegan. Slunečním znamením je Vodnář. Je na Cestě. Možná je Probuzen a možná hledá Tajemství smyslu a života. Alespoň dnes. Petr Vachler JE.
Co vás vedlo k tomu, že jste začal s vegetariánstvím? Asi jste k tomu nebyl vychováván doma odmalička?
Byl jsem vychováván samozřejmě v tom, v čem za komunismu všichni ostatní. Každá reklama na salám „vezeme vám z ráje prasat “nebo „šťastné kuřátko“ coby kuchař, vás zvali k pojídání masa. Za své dětství jsem si neuvědomil, co byly salámy a masné konzervy, co za tím stálo. Hlavně jsem myslel, že svět je postaven tak, jak mi byl vyložen – že zvířata jsou tady kvůli tomu, abychom je jedli. Teprve když mi bylo 18 a byl jsem na vysoké, kamarád mi mnohé rozkryl. Dal svojí porci masa. Byl jsem tehdy nadšený, že budu mít vždycky tu porci masa navíc, když budu s ním. Jenže on mi večer dopodrobna vysvětlil maso vzniká. Pak už jsem nechtěl a ni svou porci masa. Pochopil jsem, jak reklama lže, jak můžeme být manipulováni výchovou, standardy a co je skutečný „ráj prasat.“ Jeden výklad světa, který mi byl původně nabídnutý, jsem odsunul dál a začal jsem se zabývat jiným. Další léta jsem maso téměř nejedl, výjimečně jsem měl rybu nebo kuře. A před 15 lety jsem se stal vegetariánem, teď už veganem. Záleží na tom, kdo nám o světě vypráví, jak jsme manipulovatelní, jak se v něm naučíme pohybovat, přijímat nové pohledy. Tahle vize studeného pekla, Země kříže, utrpení, mě už moc nebaví. Víc mě baví ráj pro všechny. Tedy i zvířata, přírodu.
Momentálně jste veganem a ještě se zaměřením na „raw“ – syrovou stravu, cítíte se fyzicky ještě lépe?
Vegetariánství je pro mě důležité, nejen z ekonomických a zdravotních důvodů, ale nastoupilo zejména z úcty k životu. Myslel jsem, že vegetariánství je trvalý stav, ale někdy na podzim jsem se stal veganem amatérem. Najednou jsem si říkal, že ta energie, která přichází do lidského těla, je úžasně fajn, ale nemám kontrolu, jak prochází zvířaty, teď myslím máslo – mléko – sýry. Přišlo mi přirozenější tu energii brát – pokud možno napřímo – z rostlin a plodů. Nepatrně mě to ještě změnila restaurace Secret of Raw tady na Žižkově, která mě úplně nadchla. Veganská, ale výhradně syrová strava. Neříkám, že je to stav trvalý, ale je to stav, který mě velice baví, který zkoumám. Vegetariánství bylo dlouhá léta trvalým stavem, veganství je současnost a raw strava je zpestření, je to úplně „liga“. Cítím se daleko lépe, s čistší hlavou, v lepší náladě. Uvidíme, co mě ještě obohatí.
Pránická strava vás nenadchla?
Bylo by to něco úžasného, co bych rád zkusil. Musel bych vynechat cestu přes rostliny a plody. Věřím, že to lze, ale jídlo, ochutnávání, je úžasný, krásný zážitek, zejména teď syrová strava. Tolik chutí, tolik zážitků. Energie je věčná, všudypřítomná,. To před více než sto lety prokázal už Nikola Tesla a další vědci. Cokoli, co dělám, je energie, pořád se někde proměňuje. Je jen otázka, odkud tu energii budeme brát. Jestli jí budeme brát napřímo z vody, slunce, vesmíru, neboli z té prány. Zatím ji bereme většinou skrz kytky, nebo skrz máslo a mléko, když nám to zvířata zpracují. Nebo v tom horším případě – když si to vezmeme přímo z těch zvířat. A pak už existuje jenom forma kanibalismu.
[hidepost=0][/hidepost]