Když se prosadí spánek

Už jste někdy usnuli během jízdy autem (za volantem), uprostřed práce (nad počítačem), při přednášce (na tématu nezáleží), v pásové výrobě, při chůzi, nebo dokonce během milování? A stává se vám to často, již po nějakou dobu? V tom případě navštivte co nejdříve neurologa – jedině on dokáže váš zdravotní stav objektivně i odborně vyhodnotit. Můžete totiž trpět narkolepsií.

Narkolepsie je chronické onemocnění, které postihuje nervovou soustavu, přesněji řečeno mozková centra, která řídí proces usínání a probouzení. Jde vlastně o spánkovou poruchu, jeden z typů hypersomnie, zvýšené spavosti.

Narkoleptik upadá náhle do spánku kdykoliv během dne. Okamžitou ospalost nedokáže nijak potlačit vůlí, což mu výrazně komplikuje běžný život. Do spánku upadá z naprosté bdělosti a spí hluboce, někdy i dost dlouho: od pár vteřin po hodinu i déle, spánek přichází bez sebemenšího varování a usnutí není možné jakkoliv ovlivnit.

Nejde jen o náhlý spánek
Je jasné, že narkolepsie představuje velké riziko především na pracovištích, která vyžadují naprostou pozornost a trvalou bdělost – práce ve výškách, na stavbách, při řízení automobilů i letadel, práce s ostrými nástroji apod., tedy všude, kde hrozí zranění, pády a smrt. Narkoleptik proto nemůže řídit ani auto.

Nemoc s typickými symptomy je známá zhruba od 2. poloviny 19. století, ovšem podrobnější poznání její patofyziologie umožnil teprve rozvoj neurofyziologie a vyšetřovacích metod.

Poslední Mezinárodní klasifi kace poruch spánku (ICSD2) dělí narkolepsii na dvě relativně časté klinické jednotky: na narkolepsii s kataplexií a bez ní. Navíc uvádí vzácnou narkolepsii při jiné chorobě.

Postižení mohou také trpět halucinacemi (včetně utkvělé představy, že už něco udělali, ač to není pravda) a spánkovou obrnou. Při ní dochází k absolutnímu ochrnutí svalstva, které omezí jakýkoliv pohyb. Postižený není schopen mluvit a zavolat si pomoc, neboť mu ochrnou i svaly mimické. Tím se obavy pacienta stupňují a umocňují. Uvedená neschopnost pohybu většinou nastává buď těsně před usnutím, nebo krátce po probuzení, a může trvat i několik minut. Spánková obrna postihuje třetinu narkoleptiků.

Tzv. hypnagogické halucinace většinou doprovázejí usínání a probouzení. Jde o velice skutečné představy, které mívají obrazový, zvukový i hmatový charakter a mohou být navíc doplněné o projevy pohybu. K charakteristickým známkám narkolepsie patří tzv. stavy automatického jednání: postižený bezúčelně a zbytečně přemísťuje v bytě či na pracovišti předměty, vyjde z domu (bytu), aniž by si byl vědom, kam a proč kráčí. Někdy může nevědomky jednat také agresivně a násilnicky.

Noční spánek mají pacienti neklidný, často přerušovaný živými a prapodivnými sny. Nemoc se projevuje také skřípáním zubů (bruxismem), náměsíčností a nočními děsy.

[hidepost=0][/hidepost]