Acidita versus alkalita aneb podvody s pH

Lidské tělo je stroj poháněný okysličováním. Jakmile ustane, zemřeme.

Kyanid, který za války užívali k sebevraždám špioni, patří k nejsilnějším známým jedům vůbec a chemie kyanid považuje za asi vůbec nejúčinnější antioxidant.

Když polapený vyzvědač rozdrtil v ústech umělý zub naplněný malým množstvím kyanidu, jed se rychle rozptýlil do těla a všude, kam se dostal, okamžitě zastavil veškeré procesy okysličování. Srdce se v této situaci pokouší dostat do těla čerstvou okysličenou krev, pumpuje stále pilněji a usilovněji, ale žádná taková krev tu už není, protože usilovně pumpující srdce rychle vmísí kyanid do krve, a pak už je všude. Pak zatepá naposled a člověk je mrtvý. Tělo je zcela závislé na průběžném, nikdy neustávajícím okysličování. Kyanid zabíjí velmi rychle, protože veškeré okysličování téměř okamžitě zablokuje. A víte, co se stane?

Tělo je pak alkalické. Všechna neživá těla jsou alkalická. Naprosto alkalické je jen jedenkrát, a to, když už nežije! Není v něm žádný kyslík, protože nedýchá.

Tělo udržuje správnou hladinu pH krve dýcháním (okysličováním). V závislosti na tom, zda se pH krve posunuje k alkalickému či kyselému stavu, vydechujeme více nebo méně kysličníku uhličitého. Když se krev stává kyselejší, vydýcháme ho více. Když se systém naopak přiklání k alkalitě (zásaditosti), může se jí tělo zčásti zbavit pomalejším dýcháním (viz také „holotropní dýchání“), ale hlavně odvodem přemíry zásad močí. Jinými slovy, když se moč stane zásaditou, znamená to nedostatek nezbytné kyseliny v těle.

Lidem po celém světě se tvrdí, že pokud si v těle zvýší pH, aby se prostředí v něm stalo alkaličtějším, zmizí všechny nemoci. Povíme si, proč to tak nemůže být. Tělo se snaží udržovat normální pH krve mezi 7,35 a 7,45, což je docela malá tolerance. Ve smyslu stravy nemůžete udělat skoro nic, abyste to změnili. Tělo takto nemůžete skutečně „okyselit“ ani „alkalizovat“. Aby všechny tělesné funkce normálně fungovaly, vyžaduje to poměrně úzký rozsah krevního pH (a stejně úzký, ačkoli poněkud odlišný rozsah pH v ostatních tělesných systémech). Kdybyste bez ohledu na to, jakým způsobem, krev „okyselili“ nebo „alkalizovali“, rychle by nastaly vážné problémy. Imunitní systém zabíjí patogeny oxidací za použití kyseliny chlorné! Jak to funguje?

Vezměme si například zranění kůže. V poškozeném místě je prolomena ochranná bariéra a obnažené a poraněné buňky mohou být napadeny zhoubnými patogeny. Jakmile je nějaká tělesná oblast napadena, putují k místu nákazy neutrofi ly (neutrofi lní granulocyty, bílé krvinky), s úkolem zničit napadající patogen. Prvním krokem jejich činnosti je jeho pohlcení. Jakmile neutrofi l patogen zcela obklopí, začne produkovat oxidant – kyselinu chlornou. Kyselina chlorná je selektivní biocid, to znamená, že působí jen na určité organické materiály, ne všechny. Kyselina produkovaná neutrofi ly bakterie okamžitě zabíjí. Tedy opět okysličovadlo zabíjející patogeny! Tělo si s nimi umí poradit rychle a jednoduše.

A co žaludeční kyselina? V těle produkovaná kyselina solná nejen rozkládá potravu a hubí patogeny, ale současně vytváří kyselé prostředí ve prospěch okysličování. Proč jsou tedy moč nebo sliny zásadité, když jsou zde přirozené kyseliny? Musí to tak být. Trávení je nastaveno tak, aby mohlo spořádat i vysoce alkalickou stravu, ale tělo nesmí být alkaličtějším, než je. Lidé vydávají spoustu peněz za zásaditou stravu. Je to nejen zbytečné, ale taková strava může tělo navíc přetížit a je mu tedy spíš ke škodě. Tělo naštěstí může zvládnout hodně zásaditých potravin, aniž by je to přetížilo.

[hidepost=0][/hidepost]