Sebeláska – základ spokojeného života

Pojmy sebestřednost a sebeláska v lidech obvykle vyvolají negativní reakci. To je přece neskromné a egoistické. Jak by to vypadalo, kdyby každý myslel jen sám na sebe? Je důležité umět dělat kompromisy a myslet i na druhé, ne pouze sama na sebe.

Platí pravidlo, že když příliš rychle něco odmítneme, připravíme se o možnost to prozkoumat. A tak je to v naší společnosti právě se sebestředností a sebeláskou. Kdo si je dovolil upřímně a pravdivě prozkoumat, pravděpodobně zjistil, že dokud se nestaral o nejbližšího člověka – sebe – nebyl schopen starat se intenzivně ani o ostatní. Dokud nezačal milovat sám sebe, nemiloval v plné míře nikoho, protože předtím „plnou míru“ ani neznal. Kompromisy dříve dělal na úkor vlastních potřeb, byly možná bolestivé. Se sebestředností a sebeláskou ale vycházejí z pocitu vlastního vnitřního naplnění a skutečné chuti druhému vyjít vstříc. Nejvyšší formy altruismu je schopen člověk, který s ním začíná právě vůči sobě.

Sebestřednost a sebeláska jsou tedy úplným základem vnitřní spokojenosti, jistoty a úspěchů a opravdu kvalitních vztahů s okolím. Proto můžeme vycházet z toho, že veškeré naše problémy, nemoci a neuspokojivé životní situace vycházejí na nejhlubší úrovni z negativního vztahu k sobě samým.

Sebestřednost znamená „vnímat sebe sama jako střed svého světa“ a „pobývat ve svém středu“. Člověk přebývající ve svém středu si je lépe vědom sebe sama – svých potřeb, talentů a schopností, je tedy sebevědomý. Sebevědomí dává velkou vnitřní jistotu, dodává pevnou půdu pod nohama. Snižuje pravděpodobnost, že by se jedinec nechal přemluvit k něčemu, co je proti jeho vůli, hodnotám a je pro něj nevýhodné a oslabující. Svou lidskou hodnotu nemusí dokazovat, je přirozenou součástí jeho integrity. Sebestřednost je vlastní malým dětem a v rámci výchovy se ji tvrdě odnaučují, aby vyhovovaly společenským normám. V dospělosti při osobním rozvoji se ji lidé zase snaží získávat zpět, neboť zjistili, že pociťovaná vnitřní nepohoda, vychází právě z přílišného soustředění na vše kolem, jen ne na sebe.

Aby si lidé v dospělosti dovolili být sami sebou, musí si nejdřív dovolit sami sebe plně přijímat a důvěřovat si.

Sebeláska znamená uvědomit si a přijmout sebe sama se vším, co k nám patří – veškeré potřeby, talenty a tvořivost. Také chyby, či charakterové nedostatky. Nemusí být jednoduché vidět sebe sama v pravém světle a ještě se přijmout. Ale my nemusíme tvrdit, že jsme jednali vždy správně, stačí přijmout, že chování bylo naše a vyjadřuje část naší povahy.

Přirozenou sebelásku v dětství zatlačila do pozadí výchovná kritika, která v nás vypěstovala sebekritiku, našeho stálého průvodce v dospělém životě. Jedinou odpovědí na sebekritiku je tedy sebeláska a nastolíme tak opět rovnováhu.

[hidepost=0][/hidepost]

První den praktického kurzu začal podle plánu. Po počáteční nervozitě a obavách, školitel podrobně seznámil účastníky s podstatou funkce kysličníku chloričitého, s jeho chemickým fungováním v lidském těle, s jeho úžasným potenciálem v léčbě nemocí i s problematikou užívání.

Během následujících 3 dnů školitel s účastníky prošel názorně a prakticky všech 18 protokolů, tedy způsobů užívání kysličníku chloričitého. Účastníci kurzu si prakticky vyzkoušeli například čištění zubů, ranní hygienu, kapání slabého roztoku kysličníku chloričitého do očí, do nosu, inhalace pomocí ultrazvukového inhalátoru, použití DMSO, koupele nohou, 8 hodinový protokol 1000, desetihodinový protokol 2000, postřiky kůže, aplikace kysličníku chloričitého v pytli, přípravu MMS 2 i výrobu CDS. Všichni přítomní se seznámili i s problematikou autistických dětí a prací paní Kerri Rivery jež děti uzdravuje právě pomocí MMS a má ohromné výsledky, o kterých se moderní medicíně může jen zdát.

Velmi zajímavé bylo složení zúčastněných osob. Kurzu se zúčastnila lékařka, chemik, kybernetik, masérka,bývalá profesionální tenistka, podnikatel se stavební firmou,