Celozrnné potraviny jsou zdravější

Nezbytnou složku každodenní stravy obyvatel Evropy tvoří potraviny z obilovin. Jsou hlavním zdrojem sacharidů, vlákniny a bílkovin. Nejčastěji se chléb, placky, koláče, těstoviny atd. vyrábějí z bílé pšeničné mouky. V poslední době se zdůrazňuje, že některé – především tzv. civilizační – nemoci mají svůj původ v nemírné spotřebě cukru a bílé mouky.

Nejdůležitějšími obilovinami v Evropě jsou kromě pšenice rýže, kukuřice, oves a ječmen.

Struktura jejich zrn je obdobná, tvoří je tři části: vnitřní škrobový endosperm, klíček a vnější obal – otruby. Vláknina, ať už rozpustná či nerozpustná, byla dlouho považována za hlavní složku obilky, která ovlivňuje zdraví. Nyní jsou však ze zdravotního hlediska hodnoceny i další složky celého zrna, které příznivě ovlivňují lidské zdraví: vitamin E, skupina vitaminů B, četné minerální složky (železo, hořčík, zinek, selen) a další rostlinné substance s antioxidačními účinky. Jejich kladný efekt je synergický.

Cukr vynechat, bílou mouku nahradit
Fyziologické účinky celozrnných potravin a jejich role ve zlepšování zdraví nejsou dosud plně objasněny, avšak jsou nepopiratelné. Celozrnné potraviny ve stravě mohou významně ovlivnit výskyt koronárních srdečních chorob, diabetu II. a některých druhů nádorových onemocnění. Spotřeba celozrnných potravin je také spojována s nižší tělesnou hmotností. Mouka, ze které se celozrnné potraviny vyrábějí, musí obsahovat všechny tři části zrna v poměru shodném s přírodním: tedy jak jsou zastoupeny v zrně samém. Škrobový endosperm je převážně zdrojem energie, ovšem obalové vrstvy (otruby) a již zmíněný klíček jsou bohaté na nutričně významné látky.

Glykemický index a pocit sytosti
Při trávení se složitější sacharidy rozštěpí na jednoduché a ty se pak vstřebávají do krve.

Glykémie, čili hladina glukózy (cukru) v krvi se zvýší a ovlivní pocit sytosti. Začne se vyplavovat inzulín, který napomáhá proniknutí glukózy do buněk, kde ji tělo využije podle potřeby. Glykémie klesne, je-li snížení prudké, dostaví se pocit hladu, kterým tělo volá po další potravě. Čím více inzulínu, tím větší je tendence organismu ukládat tuk.

Glykemický index potraviny se získává porovnáním vlivu konkrétní potraviny na zvýšení glykémie ve srovnání s účinkem glukózy. Čím nižší má potravina glykemický index, tím pomaleji se po její konzumaci dostavuje pocit hladu. Naopak vyšší hodnota glykemického indexu potraviny vede k rychlejšímu nástupu pocitu hladu po jejím požití.

Pro lidské tělo je nejvhodnější, aby glykémie prudce nestoupala, ani neklesala, jednoduše aby její hladina byla po celý den co nejvyrovnanější.

Hodnotu glykemického indexu ovlivňuje i zpracování potraviny (chleba s rostlinným tukem má nižší GI než chléb samotný).

[hidepost=0][/hidepost]