Senzibilní až příliš

Alergií se rozumí zvýšená citlivost na látky – alergeny, které normálně nečiní člověku žádné obtíže, avšak u citlivého jedince vyvolávají alergickou reakci. Příčiny vzniku alergií nebyly dosud plně objasněny. Zpravidla je alergie důsledkem poruchy imunitního systému, kdy obranné systémy lidského organismu reagují na alergeny (konkrétní složky v životním prostředí) stejně, jako kdyby se jednalo o nebezpečné infekční činitele. Alergie nemusí být dědičná, ovšem v některých rodinách ji lze vysledovat po několik generací; někde se dispozice k alergickému onemocnění po rodičích dědí.
Vrozená dispozice není jedinou příčinou vzniku a rozvinutí alergie, počty alergiků stoupají i v rodinách tzv. nealergických. V současnosti trpí nějakou formou alergie v ČR každý čtvrtý člověk, každé třetí dítě, část jedinců má problémy, avšak alergii nepotvrzenou. Počty alergiků stoupají celosvětově a ve všech věkových skupinách. Možné alergické reakce mají vskutku široký záběr. Patří k nim dýchací potíže, ucpaný nos, kýchání, svědění očí a pokožky, slzení, vyrážky na kůži, bolesti hlavy nebo břicha, průjmy, zvracení, horečka, únava. Alergické reakce mohou být akutní, opožděné, sezónní či chronické. Dnes imunologové i alergologové soudí, že alergie představuje problém celoroční, v němž mohou být období bez příznaků.Seno za nic nemůže
Většinou si jarní měsíce spojujeme s pocity libými: sluníčko, teplé dny, delší večery, zelené háje, rozkvetlé stromy, keře, květiny…Alergikům však začíná sezóna. Ještě za sněhu rozkvétají jarní dřeviny, pak pampelišky, trávy, obilí a plevely. Pyly stromů a bylin poletují vzduchem od jara až do pozdního léta. Onemocnění vzniklé na základě přecitlivělosti k pylům se označuje jako pylová alergie – polinóza. U nás žije zhruba 1,5 milionů lidí, pro které jaro a léto znamenají soubor nepříjemných potíží, jimž se kdysi říkalo senná rýma. Samotné seno však alergizuje jen málokdy, viníky jsou vždy pylová zrníčka a onemocnění zasahuje celý organismus. Mezi typické případy patří nepříjemně svědící sliznice a oční spojivky, vodnatá rýma, opakované kýchání, ucpaný nos. Na alergen/y reagují sliznice průdušek, pokožka (svědí, otéká, zhoršuje se ekzém, vyskočí kopřivka), dostavuje se útlum, ospalost, únava s bolestí hlavy, děti trápí horečka.
Alergici si větší měrou sami vytvářejí protilátky, které jim vlastně škodí. Jejich zvýšená schopnost senzibilizace se během života může rozšířit na další alergeny, s nimiž se setkají, a tak se stejné obtíže objevují v dalších situacích. Co to znamená? U pacientů s polinózou se prostě mohou vyskytnout další alergické projevy, které s citlivostí na pyly vůbec nesouvisejí. Měli by se proto uchránit trvalého kontaktu s častými alergeny – zejména se srstí domácích zvířat, především koček.
[hidepost=0][/hidepost]
Většinou si jarní měsíce spojujeme s pocity libými:
sluníčko, teplé dny, delší večery, zelené háje,
rozkvetlé stromy, keře, květiny…Alergikům však
začíná sezóna. Ještě za sněhu rozkvétají jarní
dřeviny, pak pampelišky, trávy, obilí a plevely.
Pyly stromů a bylin poletují vzduchem od jara až
do pozdního léta. Onemocnění vzniklé na základě
přecitlivělosti k pylům se označuje jako pylová
alergie – polinóza. U nás žije zhruba 1,5 milionů
lidí, pro které jaro a léto znamenají soubor
nepříjemných potíží, jimž se kdysi říkalo senná
rýma. Samotné seno však alergizuje jen málokdy,
viníky jsou vždy pylová zrníčka a onemocnění
zasahuje celý organismus. Mezi typické případy
patří nepříjemně svědící sliznice a oční spojivky,
vodnatá rýma, opakované kýchání, ucpaný nos.
Na alergen/y reagují sliznice průdušek, pokožka
(svědí, otéká, zhoršuje se ekzém, vyskočí kopřivka),
dostavuje se útlum, ospalost, únava s bolestí
hlavy, děti trápí horečka.
Alergici si větší měrou sami vytvářejí protilátky,
které jim vlastně škodí. Jejich zvýšená schopnost
senzibilizace se během života může rozšířit
na další alergeny, s nimiž se setkají, a tak se stejné
obtíže objevují v dalších situacích. Co to znamená?
U pacientů s polinózou se prostě mohou vyskytnout
další alergické projevy, které s citlivostí
na pyly vůbec nesouvisejí. Měli by se proto uchránit
trvalého kontaktu s častými alergeny – zejména
se srstí domácích zvířat, především koček.