Léčivá síla drahých kamenů – Karneol

Léčivá síla drahých kamenů – Karneol
5.4.2011

KARNEOL – Dnešní díl výkladu o drahých kamenech používaných v léčitelství volně navazuje na díl, v němž jsme probrali rozsáhlou skupinu obecného chalcedonu a jeho různé barevné či strukturní odrůdy (Nová Regena č. 12/2010 až 1/2011, pozn.redakce). Dnes se podrobněji zaměříme na jednu z nejznámějších a nejo
blíbenějších variet –
karneol, jehož název je odvozován od latinského názvu carneus = masový (odkazující na jeho typické zbarvení).

Jde nejčastěji o sytě oranžovou až červenohnědou varietu chalcedonu, ale vyskytují se i žluté až průsvitně žlutošedé karneoly nebo oranžové až hnědé, jež už můžeme řadit spíše k jaspisům. Právě přesné stanovení, co ještě je a naopak co už není karneol, bývá velmi subjektivní.

Ze základních vlastností má karneol prakticky všechny totožné jako chalcedon, neboť je jeho barevnou varietou. Naopak sám karneol variety nemá a pouze v případech jeho páskovaných struktur mluvíme o achátech (oranžový pruhovaný karneol je v podstatě karneolový achát). Nutno podotknout, že v posledních letech se na trhu objevilo množství karneolu v perfektních sytě oranžových tónech. Značná část tohoto materiálu je ovšem dobarvená (nejčastěji z Brazílie): původně neatraktivní šedavá surovina odpovídající
navíc mineralogicky spíše achátu, mnohem méně karneolu.

Nejčastějším horninovým prostředím pro karneoly jsou vyvřelé horniny – zde se jedná podobně jako u achátů o dutiny v mandlovcových horninách-melafyrech (tholeiity). Karneol tu nacházíme buď samostatně, nebo společně s acháty a jaspisy. Dalším typickým horninovým prostředím pro výskyty karneolů jsou jílovce až slínovce, v nichž se karneol vyskytuje ve formě konkrecí. Vyskytuje se i v sedimentech. Zde jde především o sekundární, splavená naleziště (říční nánosy v místech toku původních vodotečí).

Česká naleziště
Z mnoha českých nalezišť je třeba jmenovat jistě klasické výskyty karneolových konkrecí ve slínovcích v oblasti mezi Starou Pakou a Lomnicí nad Popelkou (Brdo, Krsmol, samota Smita) a severně od Nové Paky (např. pole za kostelem v Nové Pace).

Dále oblast krušnohorských svahů kolem Měděnce nebo bývalé fluoritové ložisko v Blahuňově. Na Moravě máme zajímavé výskyty v tzv. rudických geodách nedaleko Blanska a sekundární naleziště na jih od Brna. Na Slovensku jsou nejkvalitněji vybarvené karneoly v činném kamenolomu na kopci Kvetnica pri Poprade, v okolí Žiaru nad Hronom nebo v Lutile. Ze zahraničních výskytů stojí za zmínku Brazílie, Indie, Austrálie, Rusko nebo Mexiko.

[hidepost=0][/hidepost]

Komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>