Nejde jen o bílý nápoj
Mléko se tvoří v mléčné žláze z krve a mízy. Je první potravou novorozence. Obecně mléko – u nás nejčastěji kravské – patří mezi základní potraviny, neboť obsahuje živiny v ideálním poměru, je biologicky i energeticky hodnotné a dobře stravitelné. Skládá se z 87 % z vody a 13 % sušiny. Tu tvoří plnohodnotné bílkoviny, mléčný tuk, mléčný cukr (laktóza), nerostné látky (především vápník, hořčík, zinek apod.) a celé spektrum vitaminů (A, řady B, K) kromě C. Mléko neobsahuje žádná „éčka“, ani aditiva. Egalizací se dosahuje určitého stupně tučnosti (mléko plnotučné, polotučné, nízkotučné a selské). Mléka koz a ovcí jsou tučnější, ovčí mléko zase bohatší na minerální látky a bílkoviny.
Mléko se tvoří v mléčné žláze z krve a mízy. Je první potravou novorozence. Obecně mléko – u nás nejčastěji kravské – patří mezi základní potraviny, neboť obsahuje živiny v ideálním poměru, je biologicky i energeticky hodnotné a dobře stravitelné. Skládá se z 87 % z vody a 13 % sušiny. Tu tvoří plnohodnotné bílkoviny, mléčný tuk, mléčný cukr (laktóza), nerostné látky (především vápník, hořčík, zinek apod.) a celé spektrum vitaminů (A, řady B, K) kromě C. Mléko neobsahuje žádná „éčka“, ani aditiva. Egalizací se dosahuje určitého stupně tučnosti (mléko plnotučné, polotučné, nízkotučné a selské). Mléka koz a ovcí jsou tučnější, ovčí mléko zase bohatší na minerální látky a bílkoviny.
Braňte se zloději kostí
Dětem rádi opakujeme, že musí pít mléko a jíst mléčné výrobky, aby se jim správně vyvíjely kosti. Na boj s osteoporózou je však třeba myslet i během dospívání a ve věku dospělém. Nebezpečí tiché a záludné nemoci číhá ruku v ruce s nedostatkem vápníku ve stravě. K nedostatečné tvorbě kostní hmoty a v jejím důsledku k oslabení svalové síly a zvýšenému riziku pádů s následky zlomenin vede rovněž strava chudá na bílkoviny. „Vyhněte se však příliš vysokému příjmu bílkovin ve spojení s nízkým příjmem vápníku (méně než 400 mg/den). Mohlo by to mít za následek zvýšené vylučování vápníku v moči. Za optimální pro ženy se považuje příjem 1g bílkovin na 1 kg hmotnosti denně,“ radí PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. Kvalitu kostí ovlivňuje dostatek hořčíku. Podle epidemiologických studií právě příjem hořčíku v naší stravě často nedosahuje denně doporučovaných 300 – 400 mg. Přirozeným zdrojem prvku jsou luštěniny, rýže, zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, semena, brambory a ořechy. Růst kostí zpomaluje také nedostatečný příjem zinku, který navíc vede ke špatnému hojení zlomenin, a v pozdějším věku se podílí na demineralizaci i poruše architektury kosti. Doporučuje se 10 až 12 mg zinku denně především z ovesných vloček, žloutku, vepřového masa, mléka, ryb a luštěnin. Pozor: vstřebatelnost zinku v těle zhoršuje přemíra cukru a bílého pečiva ve stravě.
Pro růst kostry je nezbytný křemík, který rovněž stimuluje tvorbu kolagenu a zlepšuje mineralizaci kostí – jeho zdrojem jsou potraviny rostlinného původu. Podobně je tomu s vitaminem K přijímaným z rostlinných olejů a listové zeleniny. Především ovlivňuje srážení krve, ale jeho nedostatek je častou příčinou fraktury krčku stehenní kosti u starších žen. Pestrá strava spolehlivě pokryje potřebu manganu, mědi a boru.
S mlékem můžete i zhubnout
Mléčné výrobky a mléčné komponenty jsou ve stravě obecně podceňovány. Přitom zvyšují pocit sytosti a stimulují mechanismy, které signalizují nasycení a sytost. Lidé totiž mají v zažívacím traktu receptory citlivé na vápník, což může regulaci příjmu potravy kladně ovlivňovat. Pozornost si proto zaslouží role vápníku při redukci tělesné hmotnosti. V mléku a mléčných výrobcích obsažené bioaktivní látky ovlivňují tvorbu tuků (lipogenezi), štěpení triacylglycerolů směřující k uvolnění mastných kyselin a glycerolu a spalování tuků pro uvolnění energie (oxidaci lipidů).
[hidepost=0][/hidepost]