Ohrožený mozek i život

Většinou se nazývá mrtvice, mrtvička, infarkt či mrtvice mozku apod. Odborně se stav, při němž mozková céva praskne nebo se ucpe a v důsledku nastalé situace dochází k poškození nebo dokonce k odumírání mozkové tkáně, označuje jako cévní mozková příhoda (CMP). Jde o akutní onemocnění vzniklé přerušením krevního zásobení některé části mozku. Z 80% přerušení toku krve způsobí krevní sraženina (trombus), která cévu ucpe, v ostatních případech praskne oslabená céva, případně se oba faktory zkombinují.
Pro toto náhlé onemocnění jsou charakteristické příznaky jako dezorientace v místě a času, zmatenost, špatná koordinace pohybů, závratě, poruchy řeči i chůze, dvojité vidění, zvracení, povislý ústní koutek, ztráta vědomí, ochrnutí apod. Cévní mozková příhoda patří mezi onemocnění nervového systému a léčí se na neurologii. Během roku v ČR postihne na 30 000 lidí. V 5 % případů se CMP vyskytuje bez příznaků (je symptomatická), vše totiž závisí na konkrétní oblasti mozku, která je poškozená. Každý pacient s diagnostikovanou CMP musí být hospitalizován nejlépe na specializovaném (iktovém) oddělení. Onemocnění je totiž vážné a mívá mnoho komplikací. Léčba samotná je dlouhodobá a náročná, zejména při rozsáhlém poškození mozku.
Jak se pozná mrtvice?
Podle testu FAST stačí požádat postiženého o tři jednoduché úkony:
• Ať se usměje tak, že ukáže zuby.
• Ať 5 vteřin drží ruce předpažené.
• Ať zopakuje jednoduchou větu.
Je-li úsměv nestejnoměrný, ruka klesá nebo se projeví zřetelná porucha řeči, okamžitě volejte záchrannou službu (158, 112) a pacienta směrujte na specializované oddělení.
Co dělat, když jste svědek
Trvalejší projevy náhlé mozkové příhody (neobratnost, poruchy hybnosti, dvojité vidění, afázie – ztráta schopnosti produkovat správná slova) svědčí pro ischemickou příhodu. Nejhorší variantu představuje celková nedokrevnost mozku, která může vzniknout po zástavě srdeční činnosti. Jejím důsledkem bývá hluboké bezvědomí až smrt. Příznaky mozkového krvácení jsou kombinací projevů zvýšeného tlaku uvnitř lebky (bolest hlavy, zvracení, poruchy vědomí různého stupně), a poruchy dané místem krvácení. Vyloučen není epileptický záchvat. U krvácení do mozkové pleny záleží na jeho míře. Pokud krev prosakuje okolo výdutě, bolest připomíná migrénu nebo zánět dutin. Obraz masivního krvácení mezi mozkové pleny se projevuje krutými bolestmi hlavy, často se zvracením, z dráždění mozkových plen může následovat tuhnutí šíje.
První pomoc
Je nezbytné uložit pacienta v bezvědomí na bok a zajistit průchodnost dýchacích cest. Poté se musí zahájit dýchání z úst do úst a s pomocí někoho dalšího masírovat srdce. Zároveň volejte rychlou záchranku.
Pacient postižený náhlou mozkovou příhodou by měl být do specializovaného iktového (z latinského iktus = úder, náhlý záchvat) centra dopraven nejdéle během tří hodin po prvních příznacích poruchy. Terapeutické okno (čili vhodná doba) pro správný profesionální zásah je u cévní mozkové příhody menší než například u infarktu myokardu. Léčba musí být rychlá a perfektně zorganizovaná. Pro lékaře je k určení diagnózy důležitá anamnéza: zda pacient má vysoký krevní tlak, cukrovku, projevy aterosklerózy a další cévní onemocnění, případně rodové dispozice. Vyšetření počítačovou tomografi í a magnetickou rezonancí umožní vyhodnotit rozsah poškození mozku (zda jde o ischémii či krvácení), a naznačí možnou prognózu léčby.
[hidepost=0][/hidepost]