Už zase plánuji aneb život s celiakií
Ze vzpomínek pacientky nemocné celiakií: Zastrč to břicho, říká mi starší sestra, ale já ho zastrčit víc neumím. Bylo mi pět let. Co jste měli k večeři, že tak prdíš? V další ordinaci: opět oboustranný zápal plic… ale to už je nějaké podivné, ne? Pořád zápaly plic? Z čeho, když nekouřím a nebydlím v průmyslovém městě? Další lékařka doporučila na časté křeče v nohou jíst magnézium. Mamka je už zase v posteli, není jí dobře, říká šestiletý syn. Paní doktorko, šíleně mně padají vlasy, celé chomáče… No zkusíme napsat nějaké vitamíny. Zkuste jíst více droždí… Je mi po každém jídle divně, jako bych měla vetřelce… Stačí mi lžíce a jsem najedená… No tak na to zažívání něco napíšeme…
Marie-Anne přišla na mou malou kliniku s tím, že potřebuje relaxační masáž, nemůže se na nic soustředit a je unavená. Při vyplnování nezbytného dotazníku jsme došly k tomu, že Marie-Anne byla poměrně nedávno propuštěna z nemocnice s tím, že má celiakii. A jak ona říká – KONEČNĚ. Protože vím, jak dlouho trvá, než je dospělému jedinci tato diagnóza stanovena, zeptala jsem se, jak dlouho trpěla ona, než se našel konečně lékař, který bral její problemy vážně a poslal ji na ta správná vyšetření. Tiše jsem doufala, že její odpověd se bude pohybovat v řádu měsíců, ale bohužel to bylo celých 13 let. Myslela jsem na svou sestru, kterou si čeští lékaři předávali jako horký brambor po celých 15 let, než specialista na alternativní medicínu vyřkl to tajemné slovo LEPEK a CELIAKIE.
Marie-Anne byla potěšena tím, že vím, co je to celiakie a taky, že chápu, čím si prošla. Neví přesně, odkdy se její problémy datují, ale ví, kdy si je začala uvědomovat, protože její fyzická kondice se začala rapidně zhoršovat. A to opravdu bylo před třinácti lety.
Máte překyselený žaludek, proto vás pálí žáha, kupte si renal. A tak jedla renal jako lentilky, před každým jídlem a po něm také. Antibiotik na záněty dutin a průdušek snědla na kila.
To je únavový syndrom, při vaší práci se není čemu divit, že. Ale copak každá zdravotní sestra trpí únavovým sydromem?
Třináct let odmítání, zlehčování a take ponižování. Nejprve vás berou vážně, ale když opakovaně přicházíte do ordinace s dalšími stížnostmi, stáváte se přítěží, obtížným pacitentem, jste simulant nebo v lepším případě hypochondr, pokračuje Marie- -Anne.
V duchu jsem opět viděla svou sestru, která si ve třiceti letech stěžovala na nesnesitelné bolesti kloubů a dozvěděla se, že už jí není dvacet a že se musí začít vyrovnávat s příznaky stárnutí. Vzpomínám si na vyděšenou holku, kterou si po opakované léčbě na gynekologii vzala lékařka stranou a mateřsky jí domlouvala, že na tak promiskuitní život je v šestnácti opravdu mladá, že její opakové cysty jsou výsledkem velmi aktivního pohlavního života, a vůbec nechápala, jak té mladé holce ublížila a křivdila.
Po stopách CELIAKIE
Celiakie není novou cilizační chorobou, jak by se mohlo zdát. Již v lékařských pojednáních starověkého Egypta i Řecka se setkáme s popisem dítěte s nafouklým bříškem. Pro moderní lékařství pak tuto nemoc v 19. století poprvé popsal anglický pediatr Samuel Jones Gee, a dokonce navrhoval léčbu dietou.
Celiakie nebo celiakální sprue (v lékařské encyklopecii naleznete i další názvy: glutenová enteropatie, endemická sprue, primární malabsorpční syndrom, choroba Geeova-Herterova, Heubner-Herterova nemoc) je celoživotní onemocnění způsobné nesnášenlivostí lepku. Působením lepku dochází k zánětu a atrofi i sliznice tenkého střeva, které nedokáže vstřebávat z přijaté potravy živiny, a tak důsledkem neléčené celiakie může být např. vážná podvýživa, anémie, řídnutí kostí a ochablé svalstvo, podlitiny a otoky, bolesti kloubů, vředy, afty a ekzémy.
[hidepost=0][/hidepost]