Libo-li len?

Len (užitkový nebo setý)
(Linum usitatissimum nebo sativum L.)
Někdo má vlasy jako len, někdo i oči. Tedy obvykle se to o očích dá říci jen tehdy, že se jedná o modře kvetoucí kultivar, protože v případě bíle kvetoucího by se mohlo jednat o rozvinutý šedý zákal posluchače, eventuelně i mluvčího (ale ani to například v telebedně nebývá tak vzácné, ovšem v jiné politické souvislosti a ne tak úplně na oku). U vlasů se jedná většinou o příměr s hrubými, nesnadno česatelnými a pevnými světlými a dlouhými vlasy, které mají určitou podobu s vlákny lnu sbíraného krátce po odkvětu z hustě setých porostů pěstovaných za účelem produkce těchto textilních vláken na chudších půdách vrchoviny a podhůří.
Nejznámějším propagátorem lnu je Večerníček s Krtečkem, kterak si druhý jmenovaný organizoval dodávku svých nových pracovních kalhot – a to přeci zná každé malé dítě. A dokonce i většina pokročilých dospělců ve svém dětství shléd – la tuto klasickou Krtečkovu instruktáž, neboť je to nádherně roztomilý fi lmově historicky nadčasový počin.
Len se pro kvalitní vlákna zpracovává na pevné, odolné, hrubé a levnější textilie (plátno), nitě, koudel a další analogické produkty. Aby dobře rostl do metrové výšky, je ho potřeba hnojit na podzim chlévskou mrvou, která do jarní sadby ze sebe udělá pro len ideální hnojivo. Hnojíme- -li však na jaře, tak to zořem (nářečně: zvořem), a proto vbrzku s hořem zaořem (nářečně: zavořem). Len je totiž zrovna na tohle citliv. A také na plevely.
Len ale kromě vláken umí udělat, když se nechá dozrát až do opadání listů, i semeno pozoruhodných vlastností, které neunikly našim hladovým a šikovným předkům už z mladší doby kamenné. Objevili, že obsahuje více než třetinu docela dobrého oleje, který však rychle žlukne a vysychá. Vyhazovat se ale včas nezkrmený nemusí, protože je z něj výborný konzervační lak na dřevo známý jako fermež. Přidáním barviv tak vznikla celá paleta všeobecně známých fermežových barev. Také se používá v kosmetice a úklidové chemii, mýdlech atr. (atr. = a tak různě…).
Takže len je pro textilní a barvivářský průmysl velmi důležitou surovinou. A to lze navíc ze zbytků po vylisování připravovat obdobu mouky, použitelnou pro vysoký obsah bílkovin a škrobů ke krmení zvířat, která zase musejí udělat přeci pro pěstování to hnojivo… Jen je potřeba učinit technologické opatření pro odstranění jedovatého kyanovodíku, který se v malé míře pomalu uvolňuje z drcených semen hydrolýzou kyanogenních glykosidů, jejichž poměr je ve složení kolem 1,5 % a produkce kyanovodíku údajně asi do 1,5 g na kilogram semene lnu. Proto se podávají drceného semene lnu zdravému člověku až 2 polévkové lžíce za den.
Lněný sliz a sliznice
Len je důležitou pomůckou alternativní medicíny a významnou potravinou. Proto je potřeba vědět, že ze semene nedrceného lnu se kyanovodík téměř nevylučuje. Zato se z něj za studena vylučuje značné množství slizu, které je uloženo hlavně pod slupkou semene. A sliz je veliký kamarád našich trávicích sliznic.
Naše sliznice si slizu podobný hlen pro ochranu před vlastními trávicími šťávami tvoří samy. Když jim to ale při zánětech, katarech, podrážděních a poruchách nejde, tak použití slizu lnu zabrání natrávení vlastní tkáně. Zvláště ráno, kdy žíznivý a hladový organizmus v zájmu co nejrychlejšího získání živin dává do snědené potravy nejagresivnější trávicí šťávy.
V místech nedostatečné ochrany sliznic žaludku a dvanáctníku hlenem dodá před jídlem na lačno vypitý studenovodný až vlažnovodný výluh do těchto lokalit náhradní sliz. Žíznivé tělo si ho zde odebráním vody snadno zahustí a zvýší tak odolnost slizu před chemickým nárazem trávicích šťáv. Je to tak chytře zařízeno, že právě tam, kde je přirozeného ochranného vlastního hlenu nejméně, tak tam se nejsnadněji vstřebává voda z požitého slizu lnu a tak se trávicí orgány výborně automaticky chrání před svými vlastními nebezpečnými trávicími šťávami, které jinak snadno v nechráněném místě vyžerou třeba vřed nebo ve větším úseku hlenoledabyle chráněném až plošný zánět. Na stejném principu se ještě lépěji lidově používá čerstvě vyždímaná škrobová šťáva z dužiny syrové brambory.
[hidepost=0][/hidepost]