Psychologie – Táta se nemá starat stejně
„Dneska dětem kontroluješ úkoly ty!“ „A ty připrav svačiny, já je dělal včera!“ Mnozí rodiče se ve snaze o nastolení spravedlivé dělby práce snaží střídat skoro ve všem půl napůl. Podle zjištění psychologů to rodinám na klidu nepřidá.
Současní třicátníci patří k první generaci, která považuje za zcela automatické, že se má muž co nejaktivněji účastnit péče o dítě a jeho výchovy. Je to ale správná cesta k rodinnému štěstí?
Výsledky amerického výzkumu vyvěsily v tomto směru varovný praporek – pravomoci každého z rodičů by měly být vyjasněné, jinak mezi nimi hrozí boje o moc.
Hrajte své role
V době, kdy vyrůstali naši rodiče a prarodiče, byly role v rámci rodiny jasně rozdělené. Otec byl v první řadě hlavním živitelem rodiny a na přímé výchově dětí se podílel mnohem méně než matka. Jeho výchovná role se omezovala na strašáka, který měl zlobivé děti zase srovnat do latě. Starost o domácnost i o děti byly naopak plně v režii matky.
Tyto tradiční úlohy se postupem času do značné míry rozpadly a současné emancipované dvacátnice a třicátnice očekávají mnohem větší účast muže v rodinných záležitostech. Především v pomoci při péči o děti a při jejich výchově.
Skryté boje omoc
Ženě bezesporu ulehčí život, když jí partner bez váhání asistuje v nejběžnějších starostech o dítě: vyměnit plenu, otřít upatlanou pusu, vykoupat či přečíst pohádku. Zde je nicméně důležité slovo asistuje. Podle autorů americké studie publikované v odborném časopise Developmental Psychology je totiž z pohledu rodinné pohody riskantní dělit se o všechny povinnosti rovným dílem.
Jak je to možné? Výzkumníci z Ohijské státní univerzity na základě pozorování rodin přes kamery zjistili, že rodiny s takzvaně ukázkovými tatínky mají ve skutečnosti mnoho vnitřních nešvarů.
Mezi rodiči vznikají skryté konflikty o moc. Dohadují se, kdo umí lépe zvládnout tu kterou situaci a vyzdvihují vlastní výchovné metody nad postupy partnera
[hidepost=0][/hidepost]