Zácpa, zácpa…
Zácpa a zácpa není vždy totéž, přesto následky mohou být velmi podobné, protože ať je to zácpa u člověka nebo v dopravě, vždy způsobuje potíže. Většinou poněkud choulostivé téma, o kterém se však nemusíme stydět hovořit. Slyšíme-li například dopravní hlášení v rozhlase, že na dálnici D1 směr Brno došlo mezi kilometry 161 a 165 k těžkým dopravním komplikacím, kde kolona je totálně nepohyblivá, jedná se o zácpu. O zácpu dopravní. Neobávejte se, o této zácpě se zde rozhodně mluvit nebude, i když důsledky mohou být velmi podobné. Bolení hlavy a problémy v břišní dutině.
Zácpa, o kterou se zde jedná, je stav, kterým rozumíme obtížné až téměř nemožné vyprazdňování střevního obsahu, které je doprovázeno nejen nepříjemnými pocity. Tento stav si prožilo v průměru 30 % dospělé populace, znamená to tedy, že se jedná o poměrně častý jev, který dokonce může potkat téměř každého. O zácpě hovoříme zpravidla tehdy, kdy je počet stolic nižší než tři týdně, i když toto pravidlo není 100 %. Je nezbytné si uvědomit, že existuje přímá úměra mezi přijímáním potravy a tekutin a následným vylučováním stráveného obsahu. Pokud je například při některých nemocech nebo zvláštních stavech vstup tekutin a potravy velmi nízký, nebo pokud se jedná o příjem tzv. bezezbytkové stravy, lze se dočkat vyměšování stolice třeba i jen jednou za dva týdny, a přesto se nejedná o zácpu. Pokud je dodržován správný pitný režim a člověk netrpí tzv. nehybností či nečinností střev, měl by se tuhý obsah skládat zhruba ze 3/4 vody a zbytku, skládajícího se z: nerozložené vlákniny, tuků, anorganických látek, bílkovi n a odumřelé střevní fauny a flóry, což jsou užitečné i méně užitečné bakterie, které se ve střevech podílejí na trávení střevního obsahu a pomáhají tedy jeho využití.
Zácpa se projevuje jako průvodní jev některých onemocnění (např. vysoké horečky, otravy, střevní záněty, poranění míchy, břišní kýly, divertikulitida a nádorové onemocnění střev, cukrovka, neurologické problémy, velké dávky léků proti bolesti a další). Velké problémy způsobuje při trhlinách, píštělích a hemoroidech. Tyto projevy zácpy se nazývají symptomatickými na rozdíl od zácpy návykové, které je jednoznačně způsobena špatnými stravovacími návyky v celém spektru populace.
Nedostatek tekutin a vlákniny je v zásadě cesta, která končí zácpou prakticky vždy. Dosti často, zvláště v posledních letech, se objevuje i specifická „dovolenková“ zácpa způsobená přechodem na odlišnou stravu v cizích krajích. Může být stejně nebezpečná jako její opak – průjem, který vzniká ze stejného důvodu. Důvodem může být odlišná strava a jiná nebo žádná hygiena.
Vyskytuje se i velmi specifická zácpa cestovní, způsobená dlouhým sezením v dopravním prostředku, kdy střeva jsou stlačována v nevhodné poloze a nemohou správně pracovat a zpracovávat mechanicky svůj obsah. Tady je vhodné předcházet tím, že v průběhu cesty zastavujeme, nebo alespoň cvičíme, nebo se třeba v letadle každou hodinu projdeme – a to vše při dostatečném příjmu tekutin. Ale tekutin vodného, nikoliv alkoholového typu, který naopak obsah střev může ještě zahušťovat.
Co ještě může přispívat ke vzniku zácpy a mnoho lidí si to vůbec neuvědomuje nebo nepřipouští? Stres, těžká únava, deprese a léky proti depresím nebo proti vysokému tlaku. Specifickým druhem zácpy, který muži znají jen z vyprávění, je zácpa těhotenská, vznikající v radostném období nastávajícího mateřství, který s sebou ale nese takové množství hormonálních změn, že si s nimi tělo občas neví rady. A k tomu tlak miminka na břišní orgány a střeva.
[hidepost=0][/hidepost]