Muže postihuje kýla častěji

Kýlou se rozumí vycestování orgánu nebo tkáně z jejich přirozeného místa v dutině těla. Jde o vyklenutí pobřišnice (jejíž funkci jsme čtenářům podrobně přiblížili v minulém čísle časopisu Nová Regena) obsahující tuk nebo střevní kličky, které se vychlipuje štěrbinou – otvorem v břišní stěně, pánvi, anebo v bránici.

Kýla (latinsky hernie) se sice může vytvořit v kterékoliv části břišní stěny, nejčastěji však vzniká v oblasti třísel. Při jejím vzniku se v břišní stěně mezi svaly vytvoří otvor, jímž vnitřní výstelka břišní dutiny tlačí na oblast oslabenou, a na ni naléhající klička nebo část tukové tkání stvoří vak.

Štěrbina či otvor se označují jako kýlní branka a tukem či střevními kličkami se rozumí tzv. kýlní obsah. Znatelné měkké vyklenutí pod kůží – kýla – může při poloze vleže vymizet a pacienta lehce zmást, ovšem problémy zůstávají.

Kýly mohou být vrozené, což znamená vzniklé během nitroděložního vývoje, ale i získané.

Vrozené jsou patrné ihned po narození, nebo se projeví již v ranném věku. Častěji (až 9: 1) jsou postiženi chlapci. Jedná se o poruchu vývojovou, jejíž riziko zvyšuje nedonošenost novorozence.

Druhou velkou skupinu tvoří kýly získané během života. Hlavní příčinu získané kýly mohou představovat stavy, v nichž se zvyšuje nitrobřišní tlak: během fyzicky namáhavé práce, při chronickém kašli, zácpě či zvětšení prostaty. Kýla může vzniknout během těhotenství, při obezitě, nitrobřišních nádorech, ale také v jizvě po operaci apod. Zcela výjimečně bývá příčinou kýly úraz břišní stěny. Podrobné sledování pacientů s kýlou ukazuje na možnost, že by určitou roli mohla hrát i vrozená méněcennost vazivové tkáně.

Kde se vak protlačí
Podle místa, kudy se vak protlačuje kýlní brankou, rozeznáváme několik druhů kýl.

Nejčastěji (75 % všech kýl) se vyskytují kýly tříselné, jimiž jsou postižena 2–3 procenta mužů a 0,2–0,5 procenta žen. Uvedené kýly se objevují v oblastech třísel levé nebo pravé strany nad tzv. tříselným vazem, kde je břišní stěna zeslabena průchodem chámovodu u mužů a jednoho z děložních vazů u žen. Kýlní vak na místě prochází tzv. tříselným kanálem s anatomicky složitou strukturou.

Kýly stehenní mají branku uloženou pod tříselným vazem, lze ji nahmatat zepředu na horním konci stehna. U tohoto druhu kýl se kýlní obsah protlačuje do podkoží stehna pod tříselným vazem podél stehenní žíly. Stehenní kýly jsou častější u žen než u mužů.

Na spodině pupku nebo v jeho těsné blízkosti vznikají kýly pupeční, většinou vrozené. Vyskytují se u 10–20 % novorozenců, u většiny z nich se do dvou let život branka spontánně uzavře.

Brániční kýla znamená protlačování vaku bránicí do mezihrudí. Tato kýla se může rovněž objevit v jizvě po předchozí nitrobřišní operaci.

Další druhy kýl – epigastrické, obturatorní, ischiadická, supravesikální, vnitřní, lumbální, atd. – se vyskytují zřídkakdy.

Každá kýla je jedinečná
Na břišní stěně se již od narození nacházejí místa, která mohou přirozenou cestou slábnout – zejména okolí pupíku a tříselný kanál. Většina lidí má břišní stěnu dostatečně pevnou na to, aby udržela obsah břišní dutiny na správném místě. K oslabení jiných oblastí může dojít těhotenstvím, operací, zraněním či stárnutím. Na vznik může mít vliv i vrozená nedostatečná tvorba kvalitního kolagenu – bílkoviny, která je základem vaziva, chrupavek a kostí. Pacienti s kýlou proto mívají i jiná onemocnění související s tvorbou méně kvalitního vaziva (např. křečové žíly).

[hidepost=0][/hidepost]