Trsnatec lupenitý „tančící houba“

Tuto léčivou houbu u nás v lese často nenaleznete. Její plodnice tvoří trs o průměru 250–1000 mm, složený v mnoha polokruhovitých, hnědošedých až sazově šedých kloboučků na větveném třeni. Klobouky jsou boční, vějířovité, zvlněné, tenké 5–10 mm. Jeho domovinou je Severovýchodní Japonsko, Severní Amerika a také Evropa. Houba roste na mrtvých a částečně i na živých stromech. Plodnice trsnatce se nejčastěji objevují po letních bouřkách na konci léta a na počátku podzimu, na bázi odumírajících listnáčů. Někteří autoři se domnívají, že japonský název trsnatce – maitake „tančící houba“ znamená, že nálezce tančil radostí, že našel tuto houbu, jejíž hmotnost pro její cenné vlastnosti byla vyvažována stříbrem. Jiné vysvětlení je, že trs plodnic s těsně přiléhajícími klobouky připomíná tanec motýlů, nebo houbě byly připisovány halucinogenní účinky.

Latinské jméno houby Grifola má svůj původ od gryfa – zvířete z řecké mytologie majícího tělo šelmy s orlími křídly a hlavou. Houba byla v Japonsku natolik vzácná, že sběrači plodnic bránili vstupu na svá naleziště tím, že je oplocovali a nikdy nevyzrazovali místa nálezu svých „pokladů“.

Trsnatec se v Japonsku a v Číně používá k přípravě pokrmů a jako lék již více než 3 000 let. V Číně za dynastie Han (206–220 n. l.) se houba používala v lidovém léčitelství také jako tonikum a adaptogen. Až do roku 1979, kdy byly první plodnice vypěstovány uměle, se konzumovaly a zpracovávaly výhradně plodnice houby nalezené v přírodě. Intenzivní vědecké studie léčivých účinků houby probíhají od roku 1980.

Účinné látky
Houba obsahuje z minerálních látek především draslík, železo a hořčík. Celkový obsah tuků v houbě činí 3,4 %. Dále pak obsahuje vitaminy B1, B2 a B3, ergosterol – prekurzor vitaminu D2, lektiny, metaloproteiny. Ze sušených plodnic trsnatce bylo izolováno poměrně vysoké množství nukleotidů.

[hidepost=0][/hidepost]