Proč není moudré si nadávat

Když se o sobě nepěkně vyjádříme, dochází k uvolnění napětí. Pojďme se zamyslet, jak v takové chvíli naše slova ovlivňují naše pocity, a co to dlouhodobě dělá s naším sebevědomím. Když je nám špatně, chceme se okamžitě cítit lépe. Pochopitelně. Rychlé řešení ale nemusí být vždy to nejlepší řešení.

Když se nám něco nepovede, ulevíme si nadávkou na sebe, na ostatní. Myslíme se, že jsme tak nepohodlný pocit hodili do koše. Otázkou je, kam se umístí.

Pokud došlo k ventilaci napětí a nikdo nepřišel k újmě, je vše v pořádku. Problém nastává, když negativním pojmenováním systematicky shazujeme sami sebe nebo někoho v našem okolí.

Když se o sobě nepěkně vyjádříme, dochází k uvolnění napětí. Chceme u okolí vzbudit příznivý dojem, napravit si často domněle poškozenou reputaci. Sami sebe shodíme a ubereme si dobrovolně část vlastní sebehodnoty. Co nás k tomu vede? A kam to vede?

V našem jednání přece nebyl úmysl něco pokazit. Nikdo po nás nežádá, abychom se okamžitě potrestali nadávkou. Chyby dělá každý. Pokud by to někdo na nás vyžadoval, byl by to člověk, který potřebuje druhého ponižovat, a není s ním něco v pořádku. Když v takovém vztahu zůstáváme a takovému požadavku z nejrůznějších důvodů vyhovíme, pak také s námi není něco v pořádku.

[hidepost=0][/hidepost]