Křehká hranice břicha

Pobřišnice je serózní membrána (blána), která obaluje část břišní dutiny a přechází na orgány v břiše uložené – vlastně tvoří hranici břicha. Zánět této blány se označuje jako peritonitida. Jakmile pobřišnici napadnou bakterie, může jít o život.

Zpravidla se jedná o průnik zvenčí (poranění břicha – bodnutí, postřelení apod.), nebo zevnitř (bakterie proniknou z orgánů uložených v břišní dutině – nejčastěji při prasknutí žaludečního vředu, tlustého střeva, nebo při zánětu apendixu střeva slepého). Peritonitida však může zkomplikovat imunitní střevní záněty, jakými jsou Crohnova choroba a ulcerózní colitida. Rovněž bývá obávanou komplikací stavů spojených se střevní neprůchodností.

Náhlá příhoda břišní
Zánět pobřišnice, odborně označovaný jako peritonitida, je příkladem náhlé příhody břišní. Projevuje se akutní bolestí břicha spojenou s horečkou, palpační citlivostí a ztuhlostí břišních svalů. Mezi základní příznaky patří ztráta chuti k jídlu, pocit na zvracení a velká bolest břicha. To bývá na pohmat tvrdé, někdy až jako prkno. Poklep bývá bolestivý (Pléniesův příznak), stejně jako pohmat. Stlačení břicha rukou vyvolává menší bolest než uvolnění vyvinutého tlaku (Blumbergův příznak). K celkovým příznakům patří tachykardie (zrychlená srdeční činnost), zblednutí a pocení, paralytický ileus (absence střevní perilstatiky, v jejímž důsledku pacient nadále zvrací), žízeň a absence stolice i močení. Všechny popsané jevy zesilují při pohybu pobřišnice – ohnutí nohou, zakašlání apod. Lokalizaci projevů ovlivňuje skutečnost, zda jde o peritonitidu ohraničenou (při zánětu apendixu střeva, nebo divertikulitidě před perforací), nebo difúzní, generalizovanou na celé břicho. Bolest začíná v celém břiše a lokalizace může nastat teprve posléze.

Peritoneum má obrovský povrch protkaný řadou cév. Množící se bakterie vylučují toxické látky, které se vstřebávají do krve, kam se ostatně mnohdy dostanou i bakterie samotné. Otrava krve může snadno přejít ve stav šoku spojený s poklesem tlaku krve, s bušením srdce, zrychleným dechem, schváceností, poruchami vědomí – v nejtěžších případech pacient umírá. Při reakci na rozsáhlejší záněty v břišní dutin se mohou zastavit střeva s následující zácpou a zvracením.

Důležité je pečlivé vyšetření chirurgem, který zjistí již popsané projevy. Krevní testy mohou odhalit zánětlivé parametry a poruchy v iontové rovnováze. Rentgenový snímek břicha potvrdí střevní neprůchodnost a perforaci žaludku. Má-li pacient v břišní dutině tekutinu, provádí se její punkce: původce infekce odhalí mikrobiologické vyšetření tekutiny. Rentgenuje se srdce a plíce. Při dalších pochybnostech je možné provést ultra zvuk břicha, CT, případně magnetickou rezonanci. V akutním stavu však pacient pokračuje na operační sál.

[hidepost=0][/hidepost]