Detoxikace organismu Čištění střev

Ve vyspělých průmyslových státech se žije v poměrném blahobytu a bez nadsázky lze říci, že se v nich žije v materiálním nadbytku. Za tento poměrný nebo – pro některé vyvolené – absolutní blahobyt platíme ovšem jistou cenu. Tou cenou jsou chronické civilizační nemoci a těžko ovlivnitelné zdravotní funkční potíže, jichž přes pokroky medicíny neúprosně přibývá. Jednou z příčin tohoto neutěšeného stavu je fakt, že jsme denně vystavováni vlivu cizorodých látek. Celkem se za život setkáme s několika desítkami tisíc chemikálií. Za rok je to několik tisíc, denní kontakt s chemií zahrnuje několik desítek látek, které vnikají do těla kůží, vzduchem, nápoji a potravinami. A nápoje a potraviny jdou přes střevo. Kůže má povrch něco kolem 1,7 metru čtverečního, povrch střevní sliznice je díky zřasenému povrchu a klkům mnohonásobně větší. Kontaktu se zevním prostředím tedy není nejvíce vystavena kůže, ale je to trávicí trakt. Ten pak „musí zvládnout“ styk s desítkami a stovkami chemikálií a jeho „začátek“ se musí vyrovnat s kolísáním teploty v rozmezí desítek stupňů, vzpomeňme jen na rozdíl mezi teplotou zmrzliny a usrkávaného horkého čaje. Zažívací ústrojí je ze všech orgánů nejvíc vystaveno kolísajícím vlivům zevního prostředí, a to jak těm fyzikálním, tak těm chemickým, a v neposlední řadě i infekčním. Střevo je proto doslova „obaleno“ lymfatickou tkání, která je zodpovědná za imunitu organismu. Střevo je současně největším imunitním orgánem a bariérou, jejíž neprostupnost pro škodliviny pro nás znamená rozdíl mezi zdravím a nemocí. Když tato bariéra začne dlouhodobě částečně selhávat, dostaví se chronické potíže nebo definovaná chronická nemoc.

Zdravé střevo obsahuje několik desítek až set druhů bakterií, které tam takříkajíc patří a které, když zdraví a imunitu přímo nepodporují, tak neškodí. Mikroorganismů je ve střevě přes kilogram, více než polovina váhy stolice sestává z vyloučených bakterií. Z toho vyplývá, že střevo skutečně „žije“, a to svým vlastním životem.

Nemocné nebo ne zcela zdravé střevo obsahuje mikroorganismy, které zdraví nepodporují, ale které mu spíše škodí. K výskytu těch nesprávných mikroorganismů přispívá jídlo a pití a v něm obsažené nezdravé složky anebo vysloveně škodlivé (přídatné) chemikálie. Přísun nezdravých nápojů a jídel lze výběrem stravy částečně pozitivně ovlivnit, ale před nezdravými přídatnými chemikáliemi v potravinách obecně není v průmyslových státech úniku.

Příznaky osídlení střeva nesprávnými mikroorganismy (střevní dysbióza, dyskatérie, kvasná dyspepsie) spočívá v nadýmání, říhání, pálení žáhy a jazyka s tendencí k chronicky podrážděné žaludeční sliznici (ke gastritidě). Přítomno je nebo může být hraniční zvýšení slinivkových a jaterních testů a v neposlední řadě „střevní křeče“. Ty se nejednou projevují hmatnými tuhými úseky částí střeva, které mění svou polohu a takříkajíc „se stěhují“. Lékaři tento stav označují jako „psychogenní dráždivý tračník“. Někdy tato diagnóza sedí, někdy je ovšem mylná a za nejasnými střevními potížemi se skrývá střevní dysbióza.

Očista nebo také detoxikace organismu jsou v podstatě jedinou možností, jak zajistit přijatelnou rovnováhu mezi těžko ovlivnitelným bazálním příjmem škodlivin a jejich odváděním z těla. Němčina užívá obrat ausleitende Verfahren, v překladu něco jako „vývodné postupy“. To má něco do sebe – jde jen a jen o to, jak škodliviny vyvést nebo odvést z těla. Protože jich do těla nejvíce vstupuje zažívacím ústrojím, nejúčinnější očista/ /detoxikace jde logicky tím samým kanálem, tedy střevem, které, jak už bylo řečeno, je orgán s ohromným aktivním povrchem v lidském těle.

[hidepost=0][/hidepost]