Sladký život – Je cukr jediným kvalitním sladidlem?
část 1.
Každá dobrota prý má být sladká. A pokud má být sladká, tak musí obsahovat dost cukru. Je to opravdu právě takhle? Nejsou i jiné možnosti? A vůbec. Sladilo se vždy tím krásným bílým cukrem, tak slaďoučkým, že nad něj není?
Kdysi dávno, snad nikdo neví, kdy, objevili naši předkové, že některé plody, květy, rostlinné šťávy nebo některé živočišné produkty dobře chutnají, protože světe div se – jsou sladké. A některé dokonce jsou tak sladké, že stojí za námahu se i utkat v boji o ně s jejich výrobci – včelami a jinými medonosci. A tak poznali med. Podobně, ale ne všude, to bylo i jinde ve světě.
Dlouhou dobu se v Evropě a tedy i u nás sladilo medem nebo šťávami či sirupy z rostlin. Med. Úžasný med. Směs cukrů, vody a dalších složek, původně zpravidla rostlinného, v konečné fázi však živočišného původu. Ačkoliv je považován za jedno z nejzdravějších sladidel, nemusí to být ve všech případech pravda. Specifické složení medu totiž závisí nejvíc na směsi květů navštívených včelami, které med produkují, a liší se podle lokality, období, sezóny či jednotlivých včelstev. Svou podstatou lze med zařadit také mezi sladidla cukrového typu právě proto, že obsahuje některé cukry nebo lépe sacharidy. Ale o medu pro vás chystáme speciální samostatný článek.
Energie, droga, jed?
Cukr-sacharóza je zvláštní potravina pocházející ze živé přírody, ale sám je vlastně neživý. Je jedním ze základních nositelů energie, zpravidla je tvořen v zelených částech rostlin a pak transportován do zásoby někdy do kořenů, jindy do listů, stonků, květů či plodů. I v lidském organismu je cukr zásobárnou a zdrojem energie, kterou je možné využít právě tehdy, kdy je to třeba. Jestliže bílkoviny jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu všech tělesných buněk a tkání, jsou sacharidy primárním zdrojem pro jejich činnost. Pro mozek je jednoduchý sacharid – glukóza jediným využitelným zdrojem energie a jiný sacharid prakticky ani využit neumí. Z jednoduchých sacharidů je v naší potravě nejvíce zastoupena sacharóza – řepný či třtinový cukr. Cukr sám však nepodněcuje životní pochody našeho těla, ale slouží jako zdroj energie a náhrada za ztráty energie v organismu. Na rozdíl od tzv. přírodních národů nebo na rozdíl od našich předků dnešní kulturní lidstvo konzumuje více cukru, než doopravdy potřebuje. I když třeba cukr nepožíváme přímo, kvanta cukru se organismu dostávají v sirupech, sladkostech, pivu, sladkém pečivu a limonádách, ale třeba i v zelenině, ovoci či masu. Naše zdraví tak může být vážně ohrožováno. Přebytek přijímaného cukru se totiž podílí na množství závažných onemocnění a na většině tzv. civilizačních chorob. Ve své podstatě se dá konzumace cukru přirovnat ke konzumaci drogy se vším všudy. Ne nadarmo se cukru proto říká i bílý jed.
[hidepost=0][/hidepost]