Kdyby tady tak byl můj děda

… jenže není, už skoro 9 let. Já jsem o 9 let starší, sedím v jeho kuchyni, která je teď mojí kuchyní, sedím téměř na místě, kde sedával on. Bydlím v jeho bytě, který jsme s manželem koupili, v bytě, který je teď mým. Jen děda tu není. … ale kdyby tady byl, všechno by bylo jinak. Byl příkladem nad příklady aktivního seniora. Byl takový, že stojí za to se o něm zmínit. Možná máte nebo znáte také někoho takového. A možná je tím úžasným seniorem váš rodič, soused, možná jste to vy sám. Anebo můžete být. Zkrátka aktivní a činorodý člověk, v každém věku. Aby si vaši blízcí a milovaní mohli říci, tak jako já o svém dědečkovi, že jste úžasní. A protože můj úžasný děda je v duchu stále se mnou, budu o něm psát v přítomném čase.

Můj dědeček se jmenuje Bohoušek a je mu 84 let. Sám sebe hrdě nazývá aktivním seniorem. Nejezdí už autem, od toho se nám jej povedlo nakonec odradit, a my ostatní – vnoučata, děti a přátelé, se postaráme o nákupy a případné další delší přemisťování. V posledních letech totiž Bohoušek zapomínal při předjíždění dávat blinkr. Stávalo se, že béžová Škoda 100 najednou vybočila z jízdního pruhu a způsobila naštěstí jen nepříjemný skřípot brzd, ťukání na hlavu a několik pochopitelných cholerických záchvatů ostatních řidičů. Nakonec jej to definitivně odradilo. Od auta. Ale ne od jeho lásky k cestování.

Děda Bohoušek už nemůže chodit dlouhé túry, ale to mu nebrání plánovat a organizovat poznávacích zájezdy a výlety po Čechách, i k zahraničním sousedům. Chodí na pravidelná setkání seniorského klubu, kde je čestným předsedou, eviduje veškeré narozeniny, nejen členů klubu, ale snad všech lidí, které v životě poznal a pravidelně jim rozesílá gratulační lístky k narozeninám, jmeninám a několikrát do roka posílá dopisy, kde informuje o dění a událostech v rodině nebo u nás v republice (to pokud píše svým přátelům po celém světě). Rád telefonuje a udržuje kontakty tak, že alespoň 2x do roka i každému v cizině pár minut zatelefonuje.

Co den dal
Děda si také vede denní záznamy do speciálního velkého červeného poznámkového sešitu, na kterém je velkým ozdobným písmem napsáno CO DEN DAL. Zaznamenává tam stav elektroměru, plynoměru, počasí, došlou poštu, a pokud se stane nějaká zvláštnost či rodinně významnější událost, i ta musí v sešitě být. Někdy to je i taková poznámka, že babička uvařila švestkové knedlíky, na kterých si děda pochutnal, a jindy třeba, že v rozhlase hráli „Plují lodě do Triany“.

Děda Bóža sbírá známky, aforismy, citáty, vtipy, z novin a časopisů vystřihuje obrázky nebo články, které se mu líbí, má na ně své další zvláštní sešity a alba. Archivuje veškerou došlou poštu, složenky, sbírá etikety z lahví od piva a od okurek, dokonce i víčka od jogurtů jsem viděla. Šroubky, matičky, gumičky, nářadí, špunty, korkové uzávěry…vše je pečlivě roztříděné, vše má svou krabičku popsanou ozdobným písmem a na vše dává svoje razítko.

[hidepost=0][/hidepost]