Srdeční záležitost
Srdíčko vzývané básníky je dutý svalový orgán velikosti sevřené pěsti a váhy cca 330 g uložený mezi plícemi, spodní částí spočívá na bránici. Už od ranného nitroděložního života člověka pracuje srdce jako pumpa: přečerpává okysličenou krev z plic do velkého tělního oběhu a neokysličenou krev z velkého oběhu do plic. Činí tak po celý život: za hodinu přečerpá 360 l krve, za 70 let života 220 milionů litrů krve. Anatomicky lze rozeznat pravou a levou část srdce, každou z nich tvoří srdeční síň a srdeční komora.
Tlukot srdce je dán pravidelným rytmickým stahováním srdečního svalu. Tepová (srdeční) frekvence – tedy počet tepů za minutu – se měří pomocí EEG. Arytmií rozumíme poruchy srdečního rytmu způsobené postižením převodního systému, který činnost srdce řídí. Srdce tvoří dva typy vláken: svalová (zodpovědná za jeho mechanickou práci) a specializovaná, která v podobě převodního systému vytvářejí elektrické impulzy a šíří je srdeční tkání. V srdci máme zabudovanou „miniaturní elektrárničku“, která sama vyrábí elektrické výboje a vysílá je do srdečního svalu. Vše je přísně koordinováno. V uzlíku u stropu srdce (sinusový uzlík) v pravé síni vznikne elektrický vzruch, projde předsíněmi, ty se stáhnou, vzruch pokračuje k druhému uzlíku uprostřed srdce – impulz se šíří do srdečních komor a ty se stáhnou. Každému elektrickému impulzu odpovídá srdeční stah. První uzlík funguje jako kardiostimulátor, druhý jako převodní stanice. Rychlost, kterou je vedeno podráždění, se zpomaluje, srdce získává dost času k tomu, aby se předsíně vyprázdnily a komory naplnily. Ve zdravém srdci se všechny srdeční oblasti podřizují rytmu sinusového uzlíku: srdíčko se stahuje 60–70× za minutu. Ve spánku zpomalí, ve stresu či při fyzické námaze pracuje rychleji.
Není arytmie jako arytmie
Jakmile srdce vypadne z rytmu, nastanou problémy. Je důležité vědět, že o některých arytmiích nemusí jedinec ani tušit a jsou objeveny náhodou při vyšetření, jiné však mohou limitovat výkonnost srdce a ohrozit pacienta náhlým úmrtím. Zrychlený srdeční rytmus (tachyarytmie) se může projevit po vypití většího množství kávy či vykouření cigaret, ve stresových situacích, při zvýšené funkci štítné žlázy i vlivem některých léků. V takových případech nejde o srdeční chorobu. Pokud je srdce nemocné a svalovina poškozená (jizvou po infarktu myokardu, degenerací srdeční tkáně, ochablou srdeční stěnou, ischemickou chorobou srdeční), mohou arytmie vznikat v přímém důsledku těchto onemocnění. Pacienti si stěžují na nepravidelnost srdce, rychlý tep, pocity bušení. Příznaky mohou být doprovázeny bolestí na hrudi a dušností, může dojít ke krátkodobé ztrátě vědomí. K dalším příznakům se řadí zvýšená únavnost, snížená tolerance zátěže, nevolnost, pocity na omdlení, mžitky před očima, točení hlavy.
[hidepost=0][/hidepost]