Prázdninový příběh Ing. Hany Bláhové

Také máte rádi koupele? A ještě k tomu teplé? A léčivé? V tom případě zřejmě pookřejete, když se vysloví spojení „termální lázně“. O to „bolestnější“ pak může být poznání, co „vše“ jste při pobytu v těchto takzvaně zdravých lázních také mohli získat.

Zajímavou, i když bolestivou zkušenost jsem učinila na vlastním těle letos v létě. Na týden jsme vyfasovali vnuky v rámci pokrytí prázdnin, kdy se v jejich hlídání vystřídá široká rodina. Vzhledem k tomu, že můj starší milovaný vnuk, osmiletý Kryštůfek, nemá stále dobře doléčený atopický ekzém, naplánoval můj muž dovolenou v lázních Velké Losiny, kde jsou termální bazény se sirnou vodou. Voda má léčit kožní problémy a pohybový aparát. Voda ve venkovním bazénu se jednou týdně vyměňuje a věkový průměr většiny návštěvníků tipuji na 60–70 let. Kluci si vody užívali, střídali jsme venkovní i vnitřní bazény. (Panovaly třicítky a čtyřicítky.) Kromě toho jsme chodili na procházky a jezdili na kole. Do kluka jsem během týdne nalámala jeden praziquantel, jeden albendazol, čtyři hetrazany, čtyři Iverfasty 12, jednou denně dostal pět kapek našeho vlastního preparátu ATOPIC (do tinktury PLASMOFYT od Mgr. Podhorné jsme nahráli lamblie, dirofilárie, trichomonády a plasmodia). Naučila jsem ho míchat si MMS a sám si čtyřikrát pod dohledem připravil a vypil jednu aktivovanou kapku MMS. Denně jsem ho na noc natírala olivovým olejem, do kterého jsem nakapala tea-tree, levanduli a rozmarýn od Hadka. Kluka jsme vraceli po týdnu!!! čistého. Sama jsem zvědavá, jak dlouho mu to vydrží. Jídlo bylo podprůměrné, náš penzion nabízel stále dokola hranolky, smažený sýr, klobásy a kuřecí řízky, jen ve dvou restauracích v Losinách se jedlo lépe. Do toho nejméně jednou denně zmrzliny. Tedy nedržel žádnou dietu a jedl spíše hanebně. Chci tím zdůraznit, že jídlo v léčbě atopického ekzému nehraje žádnou roli. Krutými dietami se dítě jen trápí, ekzém se většinou jen ztlumí, ale stejně nevyléčí! V jídle to není!!!!
Vnuk se vyléčil, zato já jsem dopadla podstatně hůře. Po návratu z Losin si manžel všiml, že mám nějaké červené oči. V noci jsem se vzbudila a zjistila jsem, že na jedno oko nevidím. V levém oku plavala bílá mlhovina a v pravém bílý flíček. Snažila jsem se oči promnout, abych prohlédla, ale to jsem si dala. Spustila se ukrutná bolest, jako bych měla zevnitř víček hřebíky a zarážela si je do oka. Doplížila jsem se po hmatu pro Ophtalmoseptonex, a kapala jsem si ho do očí s přestávkami dobře dvě hodiny, dokud se ostrá nesnesitelná bolest alespoň nezmírnila. Nad ránem se vyplavila z oka hrudka hnisu jak dvě špendlíkové hlavičky. Vyhodnotila jsem to tak, že se mi muselo naprášit do očí při práci na zahrádce a začínalo mi růst ječné zrno. Ráno jsem však oči měla rudé jako králík při myxomatóze, a pocit, že jsem si očními kapkami oko spíše poleptala. Začala jsem se i potit. Pot ostře páchl. Protože jsem před dovolenou ještě obdržela vosí štípanec (za panelákem), a na ruce se mi udělal typický borreliový kruh, neřešila jsem to. Pocení jsem přičetla nové borrelii a bůhvíjakým soubežným infekcím. MMS jsem zvýšila na 4 dávky po 4 kapkách denně a šla do práce. V práci se mě klienti lekali, nikdy není dobré, když poradce vypadá hůře než pacienti. Pak se přidala ostrá bolest v krku, mandle pálily tak, že jsem nemohla polknout. Nikdy jsem to nezažila. Na obličeji naskákaly „beďary“. Další den jsem měla klasickou alergickou rýmu a začala jsem kašlat. Také jsem si všimla zvýšené plynatosti. Mikce se naopak zpomalila. Nejhorší to bylo v noci, když…

[hidepost=0][/hidepost]